S nápadem na originální dětské představení přišel v roce 2007 principál projektu a Kašpárkův „ministr hovadin“ David Dvořák. Jeho nápad padl na úrodnou půdu – Kašpárka v podání amatérského divadelníka Petra Kružíka a jeho spoluhráče zná publikum festivalů Mezi ploty. Šapitó rozbili i na přehlídkách Rock for People a České hrady a se svou ryčnou show důkladně provětrali i proslulou divadelní točnu v českokrumlovském zámeckém parku.
Když do toho jdeš, děti to okamžitě vracejí
Kašpárek před lety vznikl jako představení Jihočeského divadla České Budějovice pro děti a při nahrávání prvního alba s písničkami z představení myšlenka nadchla i několik populárních zpěváků. Na koncertech se proto začali po boku tvůrců střídat například David Koller, Tonya Gravesová, Blanka Šrůmová, rapper Gipsy, zpěvák a bubeník Tata Bojs Milan Cais, Jan Kalina ze Sta zvířat nebo frontman Vypsané fixy Márdi.
Právě jemu se členství v Kašpárkově projektu zadřelo hluboko pod kůži. „Od Fixy se to liší tím, že jsem tady naprosto řadový člen, takže si na koncertě odpočinu,“ řekl deníku E15 Márdi. „Pro děti se mi hraje moc dobře. Když cítí, že do toho jdeš, tak ti to okamžitě vracejí a jejich zpětná dětská energie je taková čistá,“ pochvaluje si Márdi, který si tak na Kašpárkových koncertech navíc zvolna vychovává budoucí publikum.
Malí zpěváci ještě před pár lety ve sboru nesměle přizvukovali dospělým. Z narůstajícího počtu jejich sól je však zřejmé, kdo v Kašpárkově projektu asi brzy převezme otěže. A dav jejich vrstevníků pod pódiem jim na koncertech nadšeně přizvukuje – písničky mají děti dávno stokrát naposlouchané z desek a texty hitů o bolestné lásce panenky Barbie a jejího milého Kena, strýčkovi popeláři, tatínkově múze Angelině Jolie nebo prázdninách u dědečka proto znají nazpaměť.
Kašpárkovy písničky – jak přepracované hity ze sedmdesátých až devadesátých let s originálními texty a v osobitém balení, tak i vlastní tvorbu – vydávají tvůrci ve vlastní režii. Dosud jim vyšla tři alba a před třemi lety speciální vánoční singl Ježíšku, panáčkuj!
Celé léto na šňůře
Již ve svých začátcích soubor při premiérovém velkolepě pojatém turné utrpěl značné finanční ztráty, veselí „Kašpárci“ přesto nezahořkli a nadále vyjíždějí za publikem. V letní sezoně odehrají každý měsíc až dvanáct koncertů, šest divadelních představení a pár dalších speciálních vystoupení. Kromě umělců a dětí se do příprav projektu zapojili i kamarádi a příbuzní tvůrců – při šití čepic a kostýmů i prodeji cédéček a upomínkových předmětů pomáhaly maminky, švagrové i tchyně.
„Jsme finančně samosprašní, nikoli však výděleční, z koncertů, divadelních představení, speciálních akcí a prodeje cédéček a merchandisingu v krámku,“ uvedl Dvořák. „Abychom hráli, musíme se dost ohánět. Jsme projekt, který není levný pro určitou část pořadatelů a je těžké to propojit s účinkujícími, kteří jsou nejen vytížení, ale také pocházejí z různých koutů republiky. Chápeme, že je to taková daň za nezávislost,“ připomněl Dvořák.
Kašpárek – to je nákladný koníček
„Všechny peníze, které zbudou po zaplacení organizace koncertů, se v nějaké podobě vracejí zpět do projektu. Pokud nebudeme mít nové věci, naši příznivci se poztrácejí a fanouškovská atmosféra vydrolí,“ konstatoval Dvořák. Proto třeba za natočení a vydání zatím posledního alba nazvaného Ten Halywůd, které se prodává v originálním balení připomínajícím staré krabice s filmovými pásy, neváhal zaplatit přes půl milionu korun.
Na živobytí pro sebe i své rodiny, obvykle s velkým počtem dětí, si proto členové Kašpárkovy smečky musí vydělat jinak. „Velká část z nás pracuje v reklamě nebo jejím nejbližším okolí,“ přiblížil Dvořák. Mezi Kašpárky pochopitelně nechybějí profesionální zpěváci, hudebníci a divadelníci, ale ani maminky na mateřské nebo také důchodci. Kašpárek v rohlíku nemá nouzi o publikum a zatím naštěstí ani o nápady.
Loni měl dokonce nakročeno k uspořádání velkého festivalu s účastí zahraničních hvězd v Lysé nad Labem. Nakonec se však přehlídka, na níž měly vystoupit například populární kapely Värttinä z Finska nebo Mexičané Panteon Rococó, kvůli nedorozumění s místními obyvateli neuskutečnila.
„Měli jsme vše kompletně připravené, ale stali jsme se proti své vůli bitevním polem místních sedláckých nepokojů. Velké ambice se srazily s malým městem, takže občané brali rodinný festival jako místo, kam se sjedou feťáci a jejich šňupající děti,“ posteskl si Dvořák.
Festival bude, věří „ministr hovadin“
Ani nepřízeň okolností ho ale nesrazila na kolena. „Jsme zastánci slušného marketingu, takže od letenek a honorářů zahraničních účastníků až po náklady domácích jsme vše zaplatili a vrátili prodané vstupné. Prodělek šel do statisíců,“ vyčíslil principál, jehož sen o uspořádání vlastní velké přehlídky neopustil. „Stále máme ambice a myšlenka se nás drží za košilí, ten festival stále visí v luftě,“ uvedl.
„Teď pokukuji po nějakém televizním formátu typu rodinných pořadů BBC,“ prozradil Dvořák. „Důležité je, že bavíme dospělé stejně jako děti různých mentálních věků. Protože znám osmdesátileté kluky i šestileté důchodce,“ dodal.
