Názvy českých kapel pod lupou: oblíbené jsou hlavně dvojsmysly | E15.cz

Názvy českých kapel pod lupou: oblíbené jsou hlavně dvojsmysly

Kapely
Kapely
• 

ČTK

Sdílet na Facebook Messenger Sdílet na LinkedIn
Muzikanti z českých kapel si jsou obvykle velmi dobře vědomi, že důležitou roli pro navázání vztahů s posluchači hraje vhodný výběr názvu jejich souboru. Skupiny tak dávají najevo, co od nich mohou lidé očekávat. "Zajímavé názvy mají často i zahraniční kapely, třeba v Británii nebo Spojených státech, ale české skupiny často mají v názvu ukrytý nějaký dvojsmysl, který pochopí jenom Češi, kteří mají vyhlášený smysl pro humor. Myslím, že to je zdejší specifikum," říká hudební publicista Petr Korál.

Módu invenčních jmen do české populární hudby podle Korála přinesla zejména někdejší „nová vlna“ na počátku 80. let minulého století. „Nejprve v 60. letech měly skupiny obvykle anglické názvy, které si po roce 1968 musely počeštit a udělat nějaký neškodný název,“ uvedl Korál. „Až začátkem 80. let přišly s invenčními, na svou dobu odvážnými názvy, které vzbuzovaly zajímavé asociace,“ zavzpomínal na dobu, kdy se na hudební scéně objevily soubory jako Jasná páka, Máma Bubo či Krásné nové stroje.

Právě na zajímavě znějící pojmenování kapely posluchače lákaly v dobách, kdy nebyl internet a nezávislí rockeři ani na své koncerty nemohli upozorňovat reklamou v rádiu nebo tisku. „Ani to nemuselo být nic provokativního, ale když jsem četl jména kapel jako Původní Bureš nebo Majerovy brzdové tabulky, už mi to připadalo zvláštní a zajímalo mě to,“ konstatoval Korál. „Teď už se všechny kapely dvacet let můžou pojmenovat, jak chtějí, takže jenom podle názvu už teď asi jen těžko někdo někoho přitáhne,“ zhodnotil.

„Zábavnější a nápaditější názvy vždycky měly skupiny z nekomerční scény - alternativa, underground, punk. Klasické rockové a tancovačkové kapely byly, co se týče jmen, stejně nudné jako folkaři a profesionální kapely musely být opatrné. Netroufly si být odvážné a to platí dodneška,“ prohlásil Korál.

Obzvlášť invenční přinejmenším z hlediska vymýšlení názvů kapel podle Korála vždy byli hudebníci z Brna; jejich soubory nesly jména jako Ještě jsme se nedohodli, Odvážní bobříci, Pro pocit jistoty či Podchodem vchod.

Patří jim zřejmě i prvenství v délce českého názvu kapely. „Byl tam i soubor, který se jmenoval 'Ten malý pes Buck leze po stěnách a okně, štěká nám na gravitaci band', což je, myslím, dodneška nepřekonané,“ míní Korál. Složitost zvoleného názvu však zřejmě záhy uznali i sami umělci, kteří proto svůj soubor přejmenovali na snadněji zapamatovatelné Výkřiky břich. V Brně působila i kapela s bezkonkurenčně nejkratším jménem - E.

Některé kapely se již svým názvem hlásí ke svým zálibám, například Synové výčepu či Našrot; z velké části z lékařů složená kapela zase nesla název Bílá nemoc. Zdravotnickou tématikou se však nechaly inspirovat i soubory složené naopak z občasných pacientů, třeba Šílenství, DG 307 či Radikální dechovka Žloutenka.

Pozoruhodná byla také jména kapel jako Posádková hudba Marného Slávy nebo Skupina, která se jmenuje Každý den jinak. Občas musí posluchači při dešifrování jména skupiny výrazně napnout své mozkové závity, což neplatí jen u populárních skupin jako Mňága a Žďorp nebo Wanastowi vjecy, ale třeba i u méně známých souborů jako Dřevěné pytlí v jutových uhlích, Chaprál Crazy Plesk! či Panelový nádech bzučících odrůd.

„Nejodvážnější kapely mohou mít v názvu dokonce vulgarismus, ale musí se smířit s tím, že je nikdy nebudou hrát v rádiu a nebudou slavné,“ konstatoval Korál. Příkladem mohou být soubory Monty Píčusův létající pes, Komerční sračka, Hovno či zejména jadrně pojmenovaná pražská kapela Píča. „Její jméno nikdy neřeknou ani při přehledu koncertů na rockových rádiích, jenom ho nějak obejdou a často i pořadatelé na plakátech vytečkují,“ vysvětlil.

Zajímavá jména však mají i nové kapely, jazykové hříčky lákají například muzikanti hrající nyní populární styl ska. „Obvykle si volí název, který je nějakým způsobem zábavný a zároveň se v něm skrývá to, co hrají. Třeba kapely Tleskač, Skandál, Bandaska nebo V3Ska,“ uvedl publicista. S názvy si rádi vyhrají také někteří muzikanti z revivalových souborů. „Nechtějí se jmenovat jen nějaký revival, ale v českém názvu nějak parafrázují originál. Třeba mě baví názvy revivalů Beatles jako Nemanželský Brouci nebo Mrtvej brouk,“ zhodnotil Korál.

„Ve jménech je někdy možná ještě víc co objevovat, než v samotné muzice,“ míní Korál. „Občas se ale skupina pojmenuje fakt zábavně a nápaditě, tak je to nejsilnější a nejzajímavější co dokáže, protože samotná tvorba tomu nesahá po kolena,“ dodal.

Autor: ČTK

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Video