Letošní 68. Berlinale v sobotu večer pozná své vítěze. Nejen český distributor Film Europe napjatě očekává, zda některou ze sošek medvědů dostane i snímek Utøya 22. červenec. Norské drama vzpomínající na masakr na letním táboře Svazu dělnické mládeže na ostrůvku u Osla v létě 2011 se stalo nejdiskutovanějším snímkem letošní berlínské soutěže.
Skutečnou tragédii, při níž přišlo o život sedm desítek převážně mladých lidí, režisér Erik Poppe zpracoval jako drama natočené v reálném čase, bez hudby a bez střihu, neustále sledující mladou Kaju v podání debutující Andrey Berntzenové, jednoho z objevů festivalu.
„Vzpomínka na to, co se stalo na ostrově, postupně bledla, jak se pozornost médií soustředila na teroristu a jeho názory nebo na obnovu vládních budov v Oslu poškozených jeho bombou. A nejen ty, kteří masakr na Utøye přežili, to trápí. I vzhledem k současnému vzestupu neofašismu v Evropě je důležité si připomenout, jak může vypadat pravicový extremismus,“ vysvětloval na tiskové konferenci Erik Poppe důvody, proč se do tohoto kontroverzního tématu pustil.
Scénář spojil z etických i praktických důvodů několik skutečných osudů do příběhu jedné fiktivní dívky, osmnáctileté Kaji, která se snaží bezhlavé střílení přežít a zároveň najít v chaosu a panice svou mladší sestru.
„Několik měsíců jsme vše zkoušeli, poslední týdny přímo na ostrově, kde jsme točili. Nakonec jsme během pěti dnů natočili pět verzí filmu, každý den jednu. Herce v lese provázel jen kameraman s pomocníky. Já seděl v chatě a díval se na jeho záběry,“ vysvětloval režisér nezvyklý způsob natáčení.
Svým mladým hercům zajistil na místě psychologickou pomoc odborníků. „Posílali jsme je na 91 minut do pekla a to je těžké i pro zkušené herce,“ podotkl Poppe.
Na filmu úzce spolupracovali tři mladí lidé, kteří útok přežili, ti s filmem přijeli také do Berlína. Tvůrci k tomu ještě před světovou premiérou skoro hotový snímek ukázali dalším přeživším z Utøyi a rodinám obětí.
„Snažíme se je maximálně respektovat. Ani jsme nepustili ven klip z filmu. Diskuse kolem snímku je důležitá, ale nechceme ji změnit v nějaký mediální humbuk,“ odmítl režisér dojmy, že by se do sledovaného tématu pustil z komerčních důvodů.
Kromě kontroverzní proměny skutečné tragédie v napínavý filmový zážitek se často mluvilo i o tom, zda na filmovou verzi události není po sedmi letech ještě moc brzo.
„Jenže pokud by nás nebolelo se tento snímek dívat, bylo by na něj už pozdě. Utøya 22. červenec se může stát součástí procesu, jak se s tím traumatem vyrovnat. Není to památník obětem, ale může pomoct vyjádřit náš hněv a také může přispět těm mladým lidem, kteří na Utøye byli a jen těžko ostatním vysvětlují, co se tam stalo. Teď mají film, který to popisuje,“ vysvětloval Poppe, jenž snímek dokončil teprve minulý pátek. Datum české premiéry by mělo být známé v nejbližší době.
