Země Nomádů: Oscarový film s Frances McDormand vypráví o svobodě | E15.cz

Oscarová Země nomádů ukazuje, že bez ekonomické svobody není žádná svoboda

Jiří Špičák

Sdílet na Facebook Messenger Sdílet na LinkedIn
Vstoupit do diskuze
0

Nejlepší film roku 2020 podle americké filmové akademie, který přinesl oscarové sošky i režisérce Chloé Zhao a herečce Frances McDormand, vyvolával diskuze ještě před dnešním udílením cen. Podle některých film výjimečně sugestivním způsobem zachytil osamocené stárnutí, podle jiných ale propásl příležitost přiblížit mainstreamovému publiku americkou realitu gig ekonomiky a pracovních podmínek v obřích korporacích typu Amazonu. 

Země nomádů je civilní melancholické drama, které dokáže s minimem formálních prostředků zachytit široké spektrum životních zkušeností: samotu, neukotvenost, realitu pozdního kapitalismu jako systému, který kromě vítězů vytváří i zástupy poražených. Film režisérky Chloé Zhao, která si odnesla sošku za nejlepší režii jako teprve druhá žena v historii, ukazuje současnou Ameriku očima ovdovělé šedesátnice Fern (Frances McDormand).

Tu osobní tragédie donutila rezignovat na konformní způsob života a poklidné stárnutí. Místo toho žije v bílé dodávce, přemisťuje se od jedné brigády ke druhé a v mezičase se seznamuje s komunitou vrstevníků, které potkal stejný osud.

Jednoduchý příběh vdovy křižující Spojené státy v obytném karavanu má svůj předobraz v oceňované reportážní knize Nomadland: Surviving America in the Twenty-First Century, kterou v roce 2017 vydala novinářka Jessica Bruder. Její kniha klade velký důraz na socioekonomické pozadí života novodobých amerických nomádů: často mluví o tom, že neexistující záchranná sociální síť ve Spojených státech společně s rozmachem krátkodobých brigád, které zaměstnavatelé, jako je Amazon, preferují, vytvořila novou ekonomickou třídu. K ní patří lidé, kteří si tenhle nestálý a neukotvený způsob života nevybrali, spíš k němu byli dotlačeni systémem.

Fern ale taková není. Přijde sice o zaměstnání kvůli zavření továrny v Nevadě a po smrti svého manžela se musí vyrovnat s výrazným poklesem svých příjmů, zároveň je ale z mnoha scén zjevné, že je životem v komunitě nomádů okouzlena a tradiční budování rodiny nikdy nebylo tím, po čem by vnitřně toužila. U nomádů (ty ve filmu zobrazují skuteční kočovníci, kteří tak hrají sami sebe) hledá především svobodu a nemateriální hodnoty. Touží po intenzivním emočním vztahu, ale nechce se vázat. Ani to neumí – osobní svoboda je pro ni nejvyšší metou. 

Ta ale neexistuje bez ekonomické svobody. A tu Fern nemá – aby získala alespoň minimální prostředky na jídlo a provoz své dodávky, musí přijímat krátkodobé brigády na různých místech Spojených států. A právě v tomto okamžiku se názory na film různí. Podle levicového deníku Jacobin film příliš romantizuje chudobu a ve scéně, kdy Fern brigádničí v jednom z obřích skladů Amazonu, poklidně se prochází po place a zdraví se s kolegy, prý vyloženě překrucuje realitu.

V době, kdy se v Amazonu bojuje o založení odborů a na veřejnost proniká čím dál tím víc informací o nelidských pracovních podmínkách ve společnosti, jde jistě o oprávněnou výtku.

Země nomádů ale na rozdíl od svého knižního předobrazu není reportážní zprávou o životě v současné Americe. Spíš přináší svědectví o univerzálních tématech, která mohou zarezonovat v každém. Je to film o kompromisech: ptá se, co je potřeba obětovat pro fungující partnerský vztah, jak vysokou cenu je člověk ochoten zaplatit za materiální bezpečí a co se začne v životě dít, když člověk sestoupí z předem nalinkované cesty a rozhodne se jít oklikou.

Díky mimořádné Frances McDormand, která byla právem oceněna soškou za nejlepší ženský herecký výkon v hlavní roli, se dokáže divák vcítit do lidí, se kterými má zdánlivě jenom málo společného. A díky subtilní režii Chloé Zhao zároveň nemá pocit, že by měl přijmout jasný názor na fungování společnosti. 

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Video