Příliš jednoduchý recept na prosperitu | E15.cz

Příliš jednoduchý recept na prosperitu

David Klimeš

Sdílet na Facebook Messenger Sdílet na LinkedIn
Proč některé státy a národy prosperují a jiné jsou v úpadku? Co více: proč někdy tytéž státní útvary ve své historii zažívají jak rozkvět, tak později pád? Odpověď je podle ekonoma Darona Acemoglua z MIT a politologa Jamese Robinsona z Harvardu až směšně jednoduchá.

Ať jde o starověký Řím, renesanční Benátky či současnou Čínu, za vším je nutné hledat charakter politických a ekonomických institucí. Pokud jsou inkluzivní a pluralitní, motivují k podílu na věcech veřejných a ekonomickém vzestupu. Pokud jsou vylučovací a ovládané úzkou elitou, úpadek na sebe nenechá dlouho čekat. Není divu, že Acemoglu a Robinson byli za nalezení červené nitě, která se vine zdánlivě vcelku neuchopitelnými dějinami po zásluze odměněni.

Sebevědomý ekonomický bestseller

Jejich kniha Why Nations Fails se stala bestsellerem, který fascinuje jak Thomase Friedmana a další ekonomické experty, tak širokou veřejnost. Jenže věc má háček. Ona červená nit je ve skutečnosti mnohem klikatější, než by se na teorii autorů slušelo. Problém je už na začátku, když se autoři snaží vypořádat s jinými než institucionálními teoriemi prosperity a úpadku.

Odstřelují hypotézu o souvislosti geografické polohy a šance na prosperitu jen proto, že vedle vyprahlé subsaharské Afriky se děsivým národohospodářstvím v historii předvedly i mnohé státy v mírnějším pásmu. Kulturní hypotézu, která úspěch či neúspěch vidí třeba za náboženskou etikou některých států či za kulturním vlivem určité mocnosti, nepříliš přesvědčivě vyvrací argumentem, že v někdejším koloniálním panství Británie vedle nyní úspěšné Kanady či Austrálie najdeme i ojedinělý tragický případ Sierry Leone.

I nobelista se může utnout v úsudku

Asi nejprudší odsudek mají pro hypotézu o neznalosti, kdy prý vládcové jen neznají tu správnou ekonomickou politiku. Přesto jejich rozbor není marný. Ukazuje, jak je někdy umanutá víra v hypotézu směšná, což platí i pro nobelisty. Věštba ekonoma Paula Samuelsona, že sovětský národní produkt bude v roce 1984 vyšší než v USA, se musela nejprve posunout na rok 2002 a pak byla raději právem zapomenuta.

Velký historický záběr

Kniha stojí za přečtení kvůli neuvěřitelnému historickému záběru. Od neolitické kultury přes Maye po dnešní Singapur autoři nacházejí důkazy, jak pluralitní instituce kopírovaly prosperitu a ty uzavřené předcházely pád. Jenže ne vždy to platí. Proto ještě teorii ozvláštňují o „vytěžující růst“, kdy diktatury sice mohou brutálním vytěžováním zdrojů nastartovat růst, ale dlouhodobě bez plurality a schumpeteriánské „kreativní destrukce“ jsou ztraceny. To podle autorů platilo třeba pro Sovětský svaz a nyní velmi sebevědomě tvrdí, že totéž čeká i čínský státní kapitalismus.

Kdyby autoři tak moc nepotřebovali potvrdit své teorie, sepsali by skvělou knihu ekonomické historie. Čtenáře pohltí poutavě vyložené exkurzy do ekonomických institucí prvních britských kolonií v Americe, převratného způsobu obchodování v renesančních Benátkách či zcela rozdílného způsobu zbohatnutí mexického telekomunikačního magnáta Carlose Slima Helú a amerického zakladatele Microsoftu Billa Gatese.

Kvůli hledání společného jmenovatele dějin však autoři občas historii museli ohnout tak, aby jim zapadala do jejich až trochu moc pestrého kaleidoskopu institucí podporujících prosperitu, nebo naopak ohlašujících úpadek.

***
Daron Acemoglu, James Robinson: Why Nations Fail: The Origins of Power, Prosperity, and Poverty Nakladatelství: Crown Business, 2012

Autor: David Klimeš

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Video