Lars von Trier dostal po sedmi letech povolení přijet na festival v Cannes. Jeho novinku o sériovém vrahovi Jack staví dům ovšem publikum moc vřele nepřijalo. Naopak nový film Spikea Leeho se dostal mezi favority soutěže o Zlatou palmu.
Po sedmi letech, kdy Lars von Trier nosil triko s logem festivalu v Cannes a nápisem „persona non grata“, se kontroverzní Dán mohl na největší filmovou akci vrátit. Raději v kategorii mimo soutěž a bez tiskové konference. Právě na ní totiž při svém posledním vystoupení s filmem Melancholia vyvolal skandál s nepovedenými poznámkami o Hitlerovi.
I s novinkou Jack staví dům dokázal jeden ze zakladatelů vlivného hnutí Dogma 95 diváky naštvat. Minimálně těch asi sto, kteří premiéru opustili, protože je nebavilo dvě a půl hodiny sledovat psychopatického vraha v krizi, jak se sebelítostí a arogancí převypravuje své hnusné zločiny.
„Lars von Trier servíruje domýšlivé martyrium hrůznosti. Vražedné řádění, které supluje autoerotickou masáž ega,“ shrnuli většinový dojem z filmu zakoupeného i do českých kin recenzenti deníku Guardian a časopisu Hollywood Reporter. Herci v čele s Mattem Dillonem a Brunem Ganzem si režiséra nemohou vynachválit a publikum ho přijalo jako ztraceného syna, kritici ale o jeho soudnosti mají stále pochyby.
Mnohem nadšenějšího přijetí se dočkal Spike Lee se svým filmem BlacKkKlansman přijatým do hlavní soutěže. Novinka sleduje skutečný příběh černošského detektiva Rona Stallwortha, který v sedmdesátých letech pomocí kolegů infiltroval Ku Klux Klan. Adaptaci jeho knihy vyprávěnou v žánru krimi komedie Lee obalil rozhořčenou tragédií ze současnosti.
Film končí záběry z loňské násilné demonstrace v Charlottesville. Tamní tragédie se odehrála poté, co tvůrci snímek dotočili.
„Hned jsem ale věděl, že ty záběry musejí tvořit epilog k filmu. Nejdřív jsem ale zavolal matce Heather Heyerové, kterou tam zavraždili. Bez jejího souhlasu bych je nepoužil. Jakmile mi ho dala, tak jsem se vykašlal na svolení kohokoliv jiného,“ uvedl Lee na začátku tiskové konference, která se hodně nesla v politickém duchu.
„Ten zmrd, kterého máme za prezidenta, tehdy neodsoudil Ku Klux Klan ani ty nácky. Neřekl, že důležitější než nenávist je láska. Naši lídři mají určovat směr. Film beru jako budíček. Je mi jedno, co na něj budou říkat kritici. Stojíme na správné straně,” dodal. Do amerických kin film dorazí na první výročí událostí v Charlottesville.
Autorka je spolupracovnicí redakce
