První komiksová hrdinka nebyla žádná idiotka, říká herečka Emeline Bayartová

Emeline Bayartová

Emeline Bayartová Zdroj: Film Europe

Emeline Bayartová
Emeline Bayartová
3
Fotogalerie

Jednačtyřicetiletá francouzská herečka Emeline Bayartová se v českých kinech objevila už ve filmech Láska všemi deseti nebo Mikrob a Gasoil. Nyní se v nich představuje v komedii Bécassine! V nové adaptaci prvního frankofonního komiksu s ženskou protagonistkou dostala titulní roli vynalézavé, laskavé chůvy.

Znala jste postavu Bécassine už před natáčením?

Samozřejmě. Znala jsem její podobu a kostým. Samotný komiks jsem si jen prolistovala.

Takže nevíte, jak moc zůstal film věrný své předloze, která vycházela ve Francii od nultých do 50. let?

Režisér a scenárista Bruno Podalydes ve filmu nechal veškeré její kladné stránky, její vřelost, zato odstranil odkazy na její bretaňský původ. Lidi z Bretaně ji totiž nemají moc rádi. Připadá jim jako idiotka, s čímž nesouhlasím.

Ten bretaňský kostým jste jí ale nechali.

Její kostým ve skutečnosti odkazuje k jinému regionu, Pikardii. V komiksu Bécassine pochází z Bretaně a stane se služebnou šlechtické rodiny z Pikardie.

Jak vy Bécassine vnímáte? Proč jste ji chtěla hrát?

Bécassine je pořád užaslá, nevinná, velkorysá a také vynalézavá, zvlášť na svou dobu. V komiksu umí pilotovat letadlo, řídí auto a to pochází z roku 1905, kdy ženy nic neřídily. Bruno její kreativitu zachoval. Ve filmu vyrobí přístroj na vaření vajíček nebo lahev, která sama krmí dítě. Jako herečku mě bavilo dát této postavě všechnu laskavost a štědrost. I naše Bécassine samozřejmě nosí svůj známý kostým s čepcem, já se však snažila kresbu oživit, přetransformovat ji do lidské bytosti, aniž bych si z ní dělala legraci. Pracovala jsem na její chůzi, gestech, které nejsou vždy symetrické, to bylo hodně zajímavé.

Jak jste zmínila, v komiksech je Bécassine o dost akčnější než v tomto filmu. Nebylo vám líto, že se režisér zaměřil na domestikovanou verzi jejích dobrodružství?

I v komiksu je služebná, která pracuje na zámku. Bruno se rozhodl soustředit na její vztah k holčičce Loulette, který je v knihách také přítomný. A herečka musí následovat režisérovy instrukce. Kdyby po mě chtěl, abych pilotovala letadlo, také bych do toho šla.

Nebyly nakonec i ty domácí scény vzrušující? Tu s vynálezem přístroje na vaření vajíček jste prý natáčeli devadesátkrát.

Ano, to je pravda, až pak to nějak konečně fungovalo! Ale jsem profesionálka, takže jsem se dokázala soustředit na každý záběr. Dvě jiné scény byly náročnější, aspoň fyzicky. V jedné musím nosit obrovský štos talířů, z toho mě druhý den bolely svaly. Únavné bylo i natáčení scény, v níž lezeme na horu.

S Bruno Podalydesem jste nepracovala poprvé. Co se vám na jeho stylu líbí?

Naprosto věří hercům. Skoro vám nedává příkazy, není vůbec direktivní. A hlavně se spolu shodneme na poezii filmu. Jiný režisér by mohl natočit prostou komedii o hloupé nešice, které padají z rukou věci. Ne tak Bruno. Pro něj je všechno, co Bécassine dělá, pozitivní a poetické. Není žádná idiotka, má v sobě nevinnost, ale je chytrá a citlivá a i v její nešikovnosti leží něco krásného. Cílem filmu je, aby ji publikum milovalo a cítilo její něhu.

Je Bruno jiný režisér, když režíruje scény, v nichž sám hraje? V Bécassine! se objevuje jako principál loutkového divadla.

Určitě, když hraje, je především svou postavou, ne režisérem.

Vás samotnou by režie také zajímala?

Zatím pouze v divadle. Víc miluju hraní. Ale nevadilo by mi si filmovou režii zkusit.

Viděla jste dva předchozí dva filmy s Bécassine, jeden hraný ze 40. let a jeden animovaný s Vikingy?

Ne, nemusela jsem se jimi inspirovat. Možná bych se na ně mohla podívat nyní. Z toho animovaného jsem ale viděla kousek a nelíbilo se mi, jak tam Bécassine vypadala. Na našem snímku jsme pracovali dva měsíce, celou tu dobu obýváte jednu postavu, vezme vám to dost energie. Klidně bych natočila druhý snímek o Bécassine, ale dívat se na její starší verze mě moc nezajímá. Víc jsem se soustředila na to, abych do Brunovy vize dala všechno.

V čem vidíte dnešní význam Bécassine? Příběh se stále odehrává na začátku 20. století.

Jedna moje kamarádka má manžela, který se na Bécassine! vůbec podívat nechtěl. A pak ten film probrečel. Je mu asi šedesát let a vychovala ho chůva, ne rodiče. Bruno do toho filmu přidal hodně osobních věcí, dodal mu univerzální a pozitivní poselství. K dětem a dětství máme všichni podobný vztah, který zahrnuje hodně něžnosti, laskavosti, sdílení. Všechny tyto hodnoty jsou zásadní a v našem světě, kdy všichni spěchají, se hodí připomínat.