Další česká novinka ohlížející se za dramatickou historií Zlatý podraz dějiny pojímá jako mlhavé pozadí k žánrově nerozhodnuté červené knihovně se sportovními prvky.
Zlatý podraz, na jehož scénáři se podílel i sportovní komentátor Jakub Bažant, měl připomenout málo známou historii úspěšného československého basketbalového týmu 40. let. Nakonec by kousku dějin domácí košíkové lépe posloužil dokument – v něm by nejspíš bylo víc sportu i dramatu. V hraném filmu to vypadá, že si parta nestárnoucích hezkých kluků hraje ve volném čase, když zrovna nejsou zamilovaní, a jejich výsledky zajímají hlavně jejich rodiče a jednoho novináře. Jejich zápasy obvykle končí házením trestných hodů v posledních sekundách, a ani tak nejsou moc vzrušující. Dokud se odehrávají ještě za třetí republiky, hraje u nich jazz. Jakmile mladíci reprezentují komunistický stát, hudební doprovod zvážní.
Komunisti jsou totiž zlo, stejně jako nacisti a to z historické lekce stačí. Další podrobnosti o protektorátu nebo únorovém převratu musí divák znát, protože Zlatý podraz mu nepomůže ani určením času. Natož aby školákům, které víc baví tělocvik než dějepis, vysvětlil, proč tatínek hlavního hrdiny dostane infarkt při pohledu na pány v tmavých kabátech s rudou páskou, tedy Lidové milice. Ve zdejších 40. letech k tomu je pro rodinu ministra normální, že si jejich syn nastěhuje domů milenku (právě během jejího pobytu z filmu na čas vymizí basketbal).
Stejný problém jako s nerozhodností, jak zacházet s historií, má film i s rozhodnutím, jakou chce mít náladu. A tak se chvíli tváří jako drsné drama, kde se umírá a zavírá do vězení, chvíli jako rozverná komedie o mládí, kde se běhá po lese. A onen zlatý podraz? Oproti tomu, co zažili ve stejnou dobu českoslovenští hokejisté, na něž scénář naráží, působí málo výrazně.
Jako by novinka chtěla vyprávět o všem – o lásce, politice, přátelství, cti, malých dějinách pod vlivem těch velkých, vlastenectví, vztahu otců a synů. Až nakonec o svou dobromyslnou snahu o epiku zakopne a porazí sama sebe. Co pak na tom, že film má velmi pohlednou dobovou výpravu, kostýmy a účesy? Že má výraznou hudbu? Že se v něm objevují dobří herci v čele se sympatickým Filipem Březinou, že aspoň jedna postava prodělá nějaký zajímavý vývoj (Ondřeje Malého, objevu filmu Pouta od stejného režiséra jako Zlatý podraz, Radima Špačka). Zlatý podraz svůj koš o hodně minul.
Autorka je spolupracovnicí redakce
(romantické drama, ČR, 106 minut) Režie: Radim Špaček Hrají: Filip Březina, Patrycja Volny, Zdeněk Piškula, Ondřej Malý Scénář: Jakub Bažant, Kristina Nedvědová, Jiří Závozda Hodnocení: 40 procent |
