Nabarvené ptáče přináší až příliš mnoho utrpení - Recenze | E15.cz

Vše o miliardářích

Vše o miliardářích Vstoupit do speciálu

Recenze: Příliš mnoho utrpení Nabarveného ptáčete

Iva Přivřelová

Když ptáčeti nabarvíte křídla, jeho hejno ho odmítne a uklove. Jako nabarvené ptáče se často cítí i malý chlapec, jehož rodiče ukryli před hrůzami války na venkov – a ony si ho tam přesto našly.

Václav Marhoul, který adaptaci známé knihy Jerzyho Kosińského připravoval přes deset let, příběh o tom, jak nevinného jedince láme krutost okolí, vidí jako zprávu o dobrotě a humanitě. Nabarvené ptáče, které tento týden po pětadvaceti letech reprezentuje českou kinematografii v soutěži benátského festivalu a od 12. září se bude promítat v domácích kinech, je však filmem plným brutálních scén násilí na lidech i zvířatech. Některých vyhrocených natolik, že se řada diváků v rámci sebezáchovy nakonec od hlavního hrdiny a jeho utrpení emočně odstřihne. A když se tak stane, film zamrzne.

Pak už nezáleží tolik na tom, jak pozoruhodným objevem je malý debutant Petr Kotlár. S ním měl sice režisér víc pracovat v řídkých mluvených scénách a ve druhé polovině, přesto Kotlár strhává svým fyzickým výrazem a expresivitou svých očí. A nádherná, vážná poetická kamera Vladimíra Smutného střídá širokoúhlé záběry s detaily tak výmluvně, až vůbec nevadí, že v celých 169 minutách zazní jen devět minut dialogu. 

Marhoulovo Nabarvené ptáče jde v Benátkách do boje. Je to druhý nejdražší český film

Nabarvené ptáče je obdivuhodné dílo ve svém záměru, rozsahu i intenzitě. Ukázky každodenní krutosti, s níž si různí lidé přizpůsobují malého hrdinu do své představy, ale svou repetetivností odcizují, přitom by měly fungovat naopak. Osud chlapce, který se snaží přežít, by měl v závěrečné scéně snahy o pochopení motivů jeho rodičů nabídnout katarzi. Ne jen rychlou úlevu, že už skončilo utrpení.

Ve filmu je kromě řady výborných herců českého i zahraničního původu řada dobrých nápadů. Třeba minimum dialogu ve slovanském esperantu, které zobecňuje zážitky a kontrastuje s češtinou, jíž může chlapec mluvit, jen když dlí v relativním bezpečí svých příbuzných. Nebo rozdělení do kapitol podle stěžejních osob a zastávek na protagonistově cestě. Ne všichni se k němu chovají nepřátelsky, z málokterého setkání ovšem odejde bez dalšího zklamání a zatvrzení svého srdce. 

Kdyby snímek vynechal až absurdní krutosti a omezil část strastí a explicitnosti, mohl mít větší sílu. A mohl být obdivuhodný nejen jako poeticky natočená srdeční záležitost mimořádně vytrvalého režiséra.

Nabarvené ptáče (drama, ČR/SR/Ukrajina 2019, 169 min.)

Režie a scénář: Václav Marhoul

Hrají: Petr Kotlár, Harvey Keitel, Julian Sands, Barry Pepper

Hodnocení: 50 %

Marhoulovo Nabarvené ptáče se dostalo na festival v Benátkách. Český film tam bude po čtvrtstoletí

Nabarvené ptáče je těžká, krutá, bolavá, a přesto krásná podívaná: První dojmy z promítání v Benátkách. Více zde >>>

Nabarvené ptáče: Teď už si tě budou pamatovat, chválily hvězdy Marhoula v Benátkách. Více zde >>>

Autor: Iva Přivřelová
 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!