Už jen pár dní chybí do "vypuštění" Nabarveného ptáčete do světa. Na filmovém festivalu v italských Benátkách, který začíná ve středu, soutěží snímek v hlavní sekci o sošku Zlatého lva.
Okolnosti slavnostní premiéry, která je naplánovaná na pondělí 2. září, udají tón, jak se o filmu Václava Marhoula s názvem Nabarvené ptáče bude mluvit. A případný divácký úspěch na festivalu a následná obchodní šikovnost produkce snímku pak určí to, zda se na nákladném filmu, jehož zrod trval několik let, podaří vydělat.
Na nejstarším filmovém festivalu světa - letos probíhá už jeho 76. ročník - se z Česka v hlavní soutěži naposled před 25 lety předvedl Jiří Menzel s jeho dílem Život a neobyčejná dobrodružství vojáka Ivana Čonkina. Už jen samotnou účast hodnotí odborníci za velký Marhoulův úspěch.
"Přiznávám, že jsem v to nevěřil. Naděje, že by to mohlo vyjít, že by se Nabarvené ptáče dostalo právě do Benátek, tedy na jeden ze tří vůbec nejprestižnějších filmových festivalů na světě, mně přišla až pošetilá," uvedl v červenci po představení výběru soutěžních snímků režisér Václav Marhoul. Drama o strastech malého chlapce během druhé světové války vzniklo ještě v koprodukci Slovenska a Ukrajiny.
Snímek Nabarvené ptáče natočený podle světového bestselleru Jerzyho Kosinského je jedním z nejdražších filmů české kinematografie. Jeho rozpočet dosáhl 175 milionů korun. Rekord zatím drží Tmavomodrý svět režiséra Jana Svěráka z roku 2001, který stál 230 milionů korun.
Prohlédněte si upoutávku na film Nabarvené ptáče:
Zatím v přípravě s očekávanou premiérou pro rok 2020 je pak ale ještě film z rozpočtově úplně jiné ligy. Až s půlmiliardou počítá tým kolem režiséra Petra Jákla pro nyní dokončovaný historický velkofilm Jan Žižka.
Tmavomodrý svět (2001) - 230 milionů korun |
