Šéfredaktor vydavatelství Comics Centrum: Komiksy se prodávají na kila

Václav Dort.

Václav Dort. Zdroj: Michael Tomeš

Václav Dort.
Václav Dort.
Komiks
Komiks
5
Fotogalerie

Typický „kolosální“ grafický román je v současnosti čtyřkilová kniha v ceně přes dva tisíce korun, jejíž sběratelská hodnota roste, říká Václav Dort z nakladatelství Comics Centrum. Podle něj prodej komiksů přes knihkupectví zdvojnásobuje cenu pro zákazníka. 

Roční obrat trhu s komiksy v Česku překročil sto milionů korun, přesto je to stále jen zhruba procento knižního trhu. Jsou komiksy pořád záležitostí jen pro úzkou skupinu fanoušků?

Ne, trh se mění. Například zhruba třetinu zákazníků teď tvoří ženy. Přestaly čtení komiksů skrývat. Dříve jim to bylo trapné. Vzpomínám si, že když k nám kdysi přišly do prodejny koupit knihu nějaké dívky, vždycky říkaly, že „to mají pro někoho“. A pak jsem je viděl o ulici dál v kavárně, jak si komiks čtou.

Častými zákazníky jsou také profesionálové z oborů, které pracují s obrazem. Fotografové, kreativci z reklamních agentur nebo filmoví tvůrci hledají v grafických románech inspiraci. Hlavní skupinou ale zůstávají čtenáři, kteří se chtějí komiksy prostě bavit.

Některá nakladatelství uvádějí, že překážkou pro rozvoj trhu jsou problémy s prodejem přes běžná knihkupectví.

To je pravda. Distribuce do knihkupectví znamená dvojnásobnou cenu pro zákazníka. Povětšinou si knihkupci nechtějí tvořit cenu sami, nejsou schopni s ní vůbec pracovat a vyžadují komisní prodej.

A teď po nás dokonce chtějí, abychom začali přímo na přebal zase tisknout pevné ceny. Knihy také často poničí špatnou manipulací. To všechno je pro nakladatele vražedná kombinace. Sláva čestným výjimkám.

Co tedy vidíte k prodeji přes knihkupce jako alternativu?

To, co už dělal Kramerius. Předplatné nebo předobjednávky u nakladatelství přímo od čtenářů.

Komiksy často tvoří série. Konkurenční firma Crew kritizuje, že některá nakladatelství vydají úvodní část příběhu, ale kvůli nízké prodejnosti už pokračovaní nevydají a zklamou čtenáře.

Podle mě je naopak chyba čtenáře usvědčovat v tom, že série vyjde celá, i když se neprodává. My grafické romány milujeme, ale fanouškům poctivě říkáme: „Musíte nám pomoct, bez vás se to neobejde.“

Vidíte novou cestu v prodeji elektronických komiksů?

Ne, to zatím moc nefunguje ani ve světě. Známý z amerického nakladatelství mi říkal, že mladí lidé e-knihy v USA odmítají. Je nepohodlné je číst, grafická úroveň je horší než na papíře. Až budou k dispozici lepší displeje a nové technologie, pak možná. Kniha má ale také svůj sociální rozměr.

Když jsme tu měli na návštěvě autora komiksu Vrána Jamese O’Barra, bylo dojemné pozorovat, jak si čtenáři chodili pro podpis s doslova „očtenými“ knihami. Bylo vidět, co pro ně znamenaly. Nedovedu si představit, že by si nechávali podepsat čtečku nebo tablet. Na koncertě si také od hudebníka nenecháte podepsat flashku.

V jakých nákladech komiksy vycházejí?

Náš průměrný titul má náklad 1500 až 2000 výtisků. Pak jsou tu takzvané kolosální knihy, kde se cena pohybuje přes dva tisíce korun a náklad kolem tisíce výtisků. Každá z těchto kolosálních knih má uvnitř unikátní číslo a seznam jejích předplatitelů. Komiksy z této edice pro jejich technickou náročnost nedotiskujeme.

Takže sběratelská cena po vydání roste. Například první kolosální knihu Kurva velký Sin City, kterou jsme vydali před třemi lety za 2200 korun, dnes lidé kupují v zabaleném stavu i za 15 tisíc.

Kupují je lidé i čistě jako investici?

Ano, ale mě to vlastně štve. Dobře vím, jakou máme s výrobou náročnou práci, a pak vidím člověka, který knihu nečte, dokonce si ji ani nevybalí.

Komiksy jsou logicky výrazně dražší než třeba beletrie. Co všechno výrobu prodražuje – barvy, dodatečná grafika?

Obecně je u nás beletrie výrazně levnější než v jiných zemích. Na komiksy jsou drahá už jen práva. Za licence pro Česko platíme stejné sumy, jako kdybychom je kupovali třeba pro Německo nebo Francii. Velikost trhu není zohledněna.

Přesto dokážeme i při mnohem (minimálně desetinásobně) menším nákladu udržet cenu stejnou jako v USA. Přitom je nákladné i počeštění počínaje překladem a složitými grafickými úpravami konče. Komiksy tedy mají mnohem vyšší fixní náklady než beletrie. Jsou také tiskově náročnější, mají velké pokrytí barvami a nároky na precizní soutisk.

A co papír?

To je kapitola sama pro sebe. Musí mít co nejmenší hmotnost, co nejmenší průsvitnost, a tudíž i patřičnou sílu listů. To je přesný opak, než jaký je trend u papírů, které jsou u nás běžné. Například kolosální Sin City vážilo kvůli těžkému papíru šest a půl kila, což není pro držení v ruce při čtení příliš ideální. Teď už umíme podobnou knihu vytisknout až o polovinu lehčí díky papíru, který pro nás vyrábějí na zakázku v Německu.

Jak kreslit komiks: Seriál návodů s Petrem Koplem >>>

Jak náročný je překlad? Textů přece jen není v komiksech tolik.

My z 90 procent vydáváme grafické romány a ty jsou textově celkem obsáhlé. Jejich charakter je někde mezi filmovými dialogy a prózou. Překladatel musí znát kulturní reálie, slang příslušného jazyka, musí chápat kulturní i popkulturní odkazy na literaturu, filozofii, filmy, hudbu i další komiksy. Pak jsou tu pasti v podobě omezeného místa a rytmu souhry s obrazem.

V našem případě se již v podstatě nedá hovořit o překladu, ale o kulturním převodu. Hodně spolupracujeme s renomovaným překladatelem Janem Kantůrkem. Nicméně celý text je výsledkem spolupráce až sedmi lidí. I v našem oboru je dnes právě kvůli vysokým nárokům kupodivu problém sehnat lidi. Některým zájemcům o místo je také těžké vysvětlit, že nejde o zábavu, ale o tvrdou práci.

Česká ekonomika zažívá lepší roky. Je to znát na odbytu komiksů, které jsou přece jen dražším a zbytným produktem?

Nám rostou prodeje poslední tři sezony každoročně o padesát procent, ale nepřipisoval bych to tolik hospodářské prosperitě. Naopak z dřívějška máme zkušenost, že ty největší prodeje jsme měli uprostřed ekonomické krize. Komiks zřejmě funguje jako únik z reality, po kterém lidé i v těžších dobách rádi sáhnou.