Steve Jobs – krysař digitálního věku

„Jen pro šílence. Rebely. Potížisty. Pro ty, co vidí věci jinak. I když se na ně někdo může koukat jako na blázny, my vidíme jejich génia. Protože lidé, kteří jsou natolik šílení, aby si mysleli, že mohou změnit svět, to opravdu dokážou.“

„Jen pro šílence. Rebely. Potížisty. Pro ty, co vidí věci jinak. I když se na ně někdo může koukat jako na blázny, my vidíme jejich génia. Protože lidé, kteří jsou natolik šílení, aby si mysleli, že mohou změnit svět, to opravdu dokážou.“ Zdroj: prah

Benjamin Franklin, Albert Einstein a Henry Kissinger, slavní muži, jejichž biografií se zhostil legendární životopisec Walter Isaacson. Před několika lety jej oslovil Steve Jobs, zda by nenapsal knihu o jeho životě. Bývalý šéf magazínu Time a CNN nejprve odmítl, po letech však připustil, že Jobs je logickým pokračovatelem myšlenek Franklina i Einsteina.

„Je to muž, v němž se spojuje láska k humanitním vědám i technologii,“ uvědomil si Isaacson. A rozhodl se sepsat knihu o zakladateli Applu, milovníkovi Zenu a člověku, který označil zkušenost s LSD za druhou či třetí nejdůležitější svého života. Výsledkem je mistrovské dílo biografické literatury.

Isaacson provedl více než čtyři desítky rozhovorů s již stále více nemocnou celebritou a vyzpovídal dalších více než sto jeho kolegů, známých, rodinných příslušníků, fanoušků i odpůrců. Jobs dopředu avizoval, že do výsledku nebude nijak zasahovat, dokonce si knihu nebude chtít přečíst dříve, než vyjde (což však již nestihl, protože kniha si premiéru odbyla devatenáct dní po Jobsově úmrtí). V jednom z posledních setkání se však Isaacsona zeptal, zda v knize bude hodně věcí, které by se mu asi nelíbily. Isaacson přisvědčil, ale dodal, že vše bude pravda. Jobs byl spokojen.

Isaacson vychází z jednoduchého motivu, že Jobs byl výjimečnou osobností své éry a do jisté míry předznamenal a reprezentoval budoucnost. Za prvé dle Isaacsona může fakt, že byl Jobs v útlém dětství adoptován, a snažil se proto prosadit za každou cenu. Za jeho byznysovou prozíravostí a schopností změnit svět pak stojí hned celá řada významných faktorů, které se v Jobsově osobnosti spojily ve zcela unikátním poměru. Ať už to byla svéhlavá povaha, nesnášení falešných autorit, zkušenost s LSD, která mu otevřela „brány vnímání“, pouť po Indii, podivínský sklon k alimentárnímu masochismu (Jobs se velmi rád postil) či pověstná „oblast zkreslené reality“, kterou kolem sebe Jobs šířil a dokázal spolupracovníky donutit k nemožným výkonům. Vše je v Isaacsonově publikaci pečlivě rozebráno, prozkoumáno, vykresleno a kriticky popsáno.

To se skvěle projevilo v Jobsově byznysovém vizionářství, díky němuž byl Jobs krysařem digitálního věku. Zároveň Isaacson naznačuje, že tentýž přístup ke světu a realitě stál Jobse i život. Ignoroval varování lékařů, první nádor slinivky se snažil vyléčit dalším půstem, další dietou, a když po devíti měsících rezignoval, bylo již na účinnou léčbu pozdě.

Jobsův život je v Isaacsonově podání fascinující, plný kontrastů i zvratů. Je faktický a detailní, jde-li o produkty a byznys, a dojemný, když se oba muži zastaví a třeba se koukají, co má Jobs ve svém iPodu. Isaacsonovi lze adresovat pouze jedinou výtku: je v zaujetí dnešní interpretace Jobsovy osobnosti. To je však logická daň za to, že kniha vyšla tak brzy po Jobsově úmrtí. Vůbec nemůžeme tušit, co Jobs bude v budoucnu znamenat, jakým titánem vlastně byl. Český překlad oproti tomu na nedostatek času doplatil hůř. Především redakční práce měla být detailnější, mohlo se odbourat mnoho chyb ve skloňování produktů, a hlavně v překladu komplikovaných sloganů. Snad druhé vydání kosmetické vady překladu odbourá. Tato kniha si to zaslouží jako málokterá.

Walter Isaacson: Steve Jobs

Nakladatelství: Práh, 2011
Překlad: Dana Šimonová, Bronislava Bartoňová
Hodnocení: 90 %