Týc znovu zkouší liberálnost Čechů - vystavuje obrazy z lidského popela

Výstava Vykradač hrobů výtvarníka Romana Týce

Výstava Vykradač hrobů výtvarníka Romana Týce

V Pražské galerii Dvorak Sec Contemporary se ode dneška koná kontroverzní výstava výtvarníka Romana Týce, nazvaná Vykradač hrobů. Galerie tvrdí, že vystavené portréty jsou vytvořeny z lidských ostatků - konkrétně z lidského popela. Výstavní síň díla uveřejnila s tím, že expozice klade vysoce humánní otázky posledních věcí člověka a upozorňuje na náš podivně pokroucený vztah ke smrti.

Podle galeristů Týc tvrdí, že v krematoriích vznikají přebytky, tedy popel zesnulých, který končí často bez piety na skládkách. Svou výstavou tak chce otevřít diskusi o pokřiveném vztahu současné společnosti ke smrti.

„Velmi jsme zvažovali, zda je vhodné prezentovat tento projekt v galerii Dvorak Sec Contemporary. Nakonec jsme se rozhodli, že ano. Roman Týc se v posledních dnech přiblížil smrti jako málokdo z nás. To, co udělal, je poctivá a bolestná umělecká zpověď o době, ve které žijeme. Věříme, že nedojde k mediální a právní dezinterpretaci toho, o co Romanu Týcovi jde Donutit nás přemýšlet o tom, jaký máme vztah ke stáří a smrti, tedy o něčem, čím se většina z nás nechce zabývat. Jsme přesvědčeni, že je to potřebné už proto, abychom my živí žili lépe. Nakonec to nejhorší je být v okamžiku smrti sám,“ uvádí galerie ve svém prohlášení.

Výstava Vykradač hrobů výtvarníka Romana TýceVýstava Vykradač hrobů výtvarníka Romana Týce Výstava Vykradač hrobů výtvarníka Romana Týce

Roman Týc k tomu dodává, že „Když Vám v šesti letech zemře matka, vy ji vnímáte jako dvou kilovou plechovou urnu, a zbytek života její podobu znáte jen z fotografie, tak jako dítě věříte, že existuje způsob, jak ji z té plechovky osvobodíte . . . a nejen ji.“

Podle agentury ČTK se však výstavou patrně bude zabývat policie. Advokát Josef Lžičař se dokonce domnívá, že by se mohlo jednat o trestný čin. „Popel je považován za lidský ostatek, a pokud s ním je svévolně nakládáno, mohlo by to být klasifikováno jako jeho hanobení. Záleží však na dalších okolnostech a musí to rozhodnout orgány činné v trestním řízení,“ dodal.

Týcovo umění budí pozornost lidí i policie

Kontroverzního výtvarníka ale policie nebude řešit poprvé. Jeho dílem se zabývala například kvůli úpravě pražských semaforů, kdy kráčející a stojící figurky nahradil panáčky v různých situacích - lidé tedy na světelných signalizacích viděli například panáčka sedícího, ukřižovaného, čurajícího, odpočívajícího či s flaškou.

Policie se také zabývala akcí Není co slavit, kdy Týc „vyšperkoval“ památník 17. listopadu 1989 na Národní třídě přidáním lišty s hajlujícíma rukama s datem 1939 a zdviženými prostředníčky s datem 2009. Týc o sobě dal mimo jiné vědět i jako člen skupiny Ztohoven. Umělci se nabourali do programu České televize a odvysílali záběr simulovaného jaderného výbuchu.

Podobnou kontroverzi vyvolala v minulosti i výstava Bodies

V roce 2007 vzbudila zájem veřejnosti i výstava Bodies německého profesora anatomie Günthera von Hagense. Ten vystavil lidská těla upravená metodou plastinace. Jde o proces, při níž se nahrazuje voda v tkáních silikonovým kaučukem, čímž se zabrání rozkladu tkáně.

Výstava BodiesVýstava BodiesVýstava Bodies

Pořadatelé i tehdy výstavu uskutečnili s tím, že jim šlo zejména o výchovný a poučný rozměr, možnost vidět lidské tělo z anatomického hlediska v originále. Expozice však narazila na odpor mnoha lidí, kteří tvrdili, že jde o zneuctění ostatků mrtvých. Hovořilo se také o tom, že Hagens použil pro své dílo těla popravených čínských vězňů.