V Krušných horách zůstaly ruiny nacistické továrny. Podívejte se na betonový kolos ztracený v lesích

V okolí městečka Přebuz v Krušných horách je možné narazit na pozůstatky bývalých cínových dolů a zpracovatelských závodů z druhé světové války.

V okolí městečka Přebuz v Krušných horách je možné narazit na pozůstatky bývalých cínových dolů a zpracovatelských závodů z druhé světové války. Zdroj: David Vagaday

V okolí městečka Přebuz v Krušných horách je možné narazit na pozůstatky bývalých cínových dolů a zpracovatelských závodů z druhé světové války.
V okolí městečka Přebuz v Krušných horách je možné narazit na pozůstatky bývalých cínových dolů a zpracovatelských závodů z druhé světové války.
V okolí městečka Přebuz v Krušných horách je možné narazit na pozůstatky bývalých cínových dolů a zpracovatelských závodů z druhé světové války.
V okolí městečka Přebuz v Krušných horách je možné narazit na pozůstatky bývalých cínových dolů a zpracovatelských závodů z druhé světové války.
V okolí městečka Přebuz v Krušných horách je možné narazit na pozůstatky bývalých cínových dolů a zpracovatelských závodů z druhé světové války.
22
Fotogalerie

V okolí městečka Přebuz v Krušných horách je možné narazit na pozůstatky bývalých cínových dolů a zpracovatelských závodů z druhé světové války.

Nejrozsáhlejší jsou pozůstatky důlního závodu Rolava-Sauersack. V oblasti, v níž se počátky těžby datují do 16. století, vybudovali Němci na počátku 40. let minulého století kvůli válečné potřebě cínu obrovský důlní komplex tvořený šachtami a továrnou na zpracování rudy. Jeho součástí byl navíc i zajatecký tábor.

Provoz závodu Němci zahájili v roce 1943, pracovaly v něm stovky lidí včetně francouzských a ruských válečných zajatců. Surovinu dodávaly dvě šachty, jedna byla přímo v areálu a druhá o jeden kilometr vedle. Po válce komplex převzal národní podnik Rudné doly Příbram, ale kvůli nerentabilitě těžbu neobnovil. Šachty nakonec zatopil nebo zasypal a strojní zařízení demontoval.

V minulosti přísně střežený areál hluboko v krušnohorských lesích v nadmořské výšce přes 900 metrů je dnes volně přístupný, od nezpevněné plochy sloužící jako parkoviště ho dělí pouze závora Lesů ČR. Za ní vede cesta lemovaná zbytky potravinového bunkru, ubytoven, dílen a dalších objektů.

Nejpůsobivější budova však stojí zhruba o půl kilometru dál. Z ničeho nic se tam mezi stromy otevírá pohled na obrovský železobetonový skelet závodu, který se tyčí do výšky pětipatrového domu. V impozantním objektu nechybějí násypky plné cínové rudy nebo velká betonová nádrž kruhového tvaru pro plavení rudy.

Technická památka je velkým tahákem pro turisty, při pohybu uvnitř je ale nutné dát si pozor na čouhající dráty z železobetonu a četné díry. V blízkém okolí je pak možné narazit na další zajímavé objekty, které sloužily pro potřeby závodu. Například ústí odvodňovací štoly sv. Jiří nebo v rašeliništi založený rybník, který zajišťoval vodu zejména pro úpravnu rudy.

Pokračování čtěte na VTM.cz.