Knihu zdobí především propracovaná psychologie. Kovályová skvěle vykresluje nejrůznější charaktery typické pro mladý komunismus v Československu a vystavuje je dobově přesným podnětům. Vražda totiž již přestala znamenat, co kdysi. Teorie o vrahovi, který zabil policejního vyšetřovatele, se různí. Detektiv brzy naráží na mantinely vystavěné „oficiálními místy“.
Pro autorku však samotné vyšetřování není klíčové. Více se soustředí na vykreslení mikrokosmu pražského kina Obzor. A na hlavní postavu, jíž je Helena. Té před jistou dobou zatkli manžela za prkotinu, jež se sledem omylů a událostí změnila v politikum. I další postavy však prožívají bohaté osudy. Právě v tom tkví netradičnost celé knihy.
Komplikovaná hra se čtenářem
Zatímco většina autorů detektivek uzavírá čtenáře do světa definovaného jednou postavou (která příběh sama objevuje), Kovályová ve čtenáři vytváří dojem vševědoucnosti. Ale pouze na první pohled, protože čtenář i tak až do poslední strany neví o hlavní vraždě téměř nic skutečně důležitého. Jen náznaky, které ale zdánlivě nesouvisejí, nedávají hlubší smysl. Často to pak jsou falešné stopy, po nichž se čtenář pouští a až na samém konci zjistí, že s ním autorka hrála ještě komplikovanější hru, než si byl schopen uvědomit.
Na druhé straně text i tvůrčí přístup je možná až příliš avantgardní na standardní žánrové dílo. To se projevuje především v chaotické struktuře textu, který skáče v čase, místě i ději. A také v jisté anonymitě. Z mnoha scén totiž není příliš patrné, které postavy právě sledujeme. Ale právě díky tomu se Kovályové daří zachytit ducha doby zcela přesně. O skutečných charakterech a motivacích okolí člověk dříve nevěděl téměř nic. Navíc díky tomu z díla čiší jistá slovy nepostižitelná hrůza, jež byla pro tu dobu příznačná.
Heda Kovályová: Nevina aneb Vražda v Příkré ulici, Nakladatelství: Mladá fronta, 2013, Hodnocení: 80 %
