Kůň z hřebčince pózoval Myslbekovi

Pomník svatého Václava na pražském Václavském náměstí zná téměř každý. Málokdo ale ví, že legendární kůň Ardo, který stál modelem Josefu Václavu Myslbekovi, pochází z chovu píseckého hřebčince. Jedna ze studií slavného českého sochaře dnes zdobí nádvoří hřebčince, v němž jsou pravidelné aukce koní. Historie píseckého zemského hřebčince sahá do roku 1811. Snad každý ředitel tohoto místa si ale pamatuje datum 13. srpna 1763. Tehdy totiž vydala císařovna Marie Terezie patent, na základě kterého vznikaly v rakousko-uherské monarchii hřebčince. Rozhodla se státními zásahy povznést chov koní. Patent ale začal skutečně provádět až císař Josef II. v roce 1789. Postupně vznikala hřebčinecká stanoviště. Jedno i v Písku.
V době Rakouska-Uherska bylo v Čechách sedm hřebčinců a na Moravě tři. Dnes zbyl v Písku a moravském Tlumačově. „Původní hřebčinec, takzvaný Švantlův dvůr, stál u plaveckého stadionu ve Švantlově ulici. Budova byla ale malá a nevyhovovala kapacitně, navíc stála uprostřed města. Neměl ani svou vlastní jízdárnu. Tenkrát se velitelství hřebčinců rozhodlo, že postaví jiný, kapacitně tak velký, aby mohlo zrušit dosavadní hřebčince v Domažlicích a ve Bzí,“ vypráví ředitel Jan Pellar. Na současném místě stojí zemský hřebčinec od roku 1902. „Když sem přijdou koňaři, dýchne na ně nostalgie. Je to tu něčím jiné než v novodobých soukromých stájích. Dodnes dodržujeme i to, že personál je uniformovaný,“ říká Pellar. Hřebčinec má i svou kovárnu. Za sto let se její podoba nezměnila. „Ještě na přelomu padesátých a šedesátých let tu byli zaměstnaní tři podkováři. Od devadesátých let pracuje jeden na živnostenský list a dělá smluvního podkováře. Má ale kovárnu pronajatou a uzamčenou. Takže si ji návštěvníci prohlédnou nemůžou,“ popisuje ředitel.
V roce 1989 měl hřebčinec a hříbárny v Humňanech a Novém dvoře, které k němu patří, 140 zaměstnanců. Dnes je jich pětadvacet. Koní je dohromady 190. Valná část stáda plemenných hřebců stojí na smluvních připouštěcích stanicích po Čechách, někteří na Moravě, část v Písku v přirozené plemenitbě. To jsou zpravidla ti nejlepší, kteří se používají v inseminační stanici k oplodnění klisen čerstvým spermatem. Stádo těchto hřebců tvoří příslušníci čtrnácti plemenných knih od malého poníka až po velké chladnokrevníky.
Písecký zemský hřebčinec bude mít od 1. července status národní kulturní památky.