Lanovkové drama s dobrým koncem

Lanovka na vrchol Cassons

Lanovka na vrchol Cassons Zdroj: Tomas Hajek

Nepřetržitě už 56 let vozí kabinová lanovka na vrchol Cassons nad městečkem Flims ve švýcarském kantonu Graubünden turisty a lyžaře. Poslední rok však provázela místní obyvatele noční můra. Chyběl jim totiž jeden milion švýcarských franků na výměnu lana. A tak Švýcaři vytáhli do boje za záchranu technického skvostu a vypsali veřejnou sbírku.

Spoluvlastníci lana

I obyčejný návštěvník si za 100 franků mohl koupit symbolický půlmetr lana. Když jsem vloni na podzim jel lanovkou na Cassons, byla posbírána už více než polovina peněz. Na ceduli u dolní stanice je dlouhý seznam přispěvatelů, jsou jich desítky, stovky… Po pár francích se nakonec povedlo lanovku zachránit. „Na kontě bylo 5. dubna 955 800 franků,“ říká Francizka Reisserová z kantonu Graubünden. „Kabinku obsluhuji už dvacet let a byla by velká škoda, kdyby přestala jezdit. Je pravda, že její kapacita není velká, ale to, co seshora můžete vidět, je neuvěřitelné,“ vysvětluje dvoumetrový blondýn s upřímným pohledem Albert Nay.

Jeho slova potvrzuje i průvodce Curdin Bundi a vyjmenovává vše, co z vrcholu Cassons v necelých 2700 metrech můžete spatřit. „V létě to je nekonečné horské panorama s desítkami vrcholů. Dole se soutěskou Ruinaulta, které tu říkáme švýcarský Grand Canyon, klikatí tok Předního Rýna,“ říká Curdin. Výhledy ztěžuje oblačnost, ale když se mezi mraky udělá místo, je k zahlédnutí i jezero Cauma, které je známo svojí tyrkysově modrou vodou.

Geologie vzhůru nohama

Když se otočíme na sever, je krásně vidět další neuvěřitelný úkaz. Jen těžko představitelná síla zde provedla s horninami něco, co přimělo Švýcary usilovat o zapsání této pozoruhodnosti na seznam UNESCO. Povedlo se to v roce 2008.

Tektonická oblast Sardona se vyznačuje tím, že pod hřebenem vede okem viditelná linie, oddělující od sebe vrstvy různě starých hornin. Čekalo by se, že ty starší jsou dole a mladší nahoře. Tady je to naopak. Pochopit, co se dělo v zemské kůře, lze jen těžko. Jisté je, že to musel být obrovský tlak, který více než 200 milionů let staré horniny vytlačil nad ty mnohem mladší. A tak i obyčejný amatér může obdivovat zcela jasnou linku zlomu.

Tektonická oblast SardonaTektonická oblast Sardona | Tomas Hajek

„V budoucnu také plánujeme vystavět na vrcholu nové návštěvnické centrum k Sardoně. Vznikne i nová horní stanice lanovky,“ dodává Francizka.

Naštěstí jsou obavy, že se kvůli zrušení lanovky vrchol Cassons stane výrazně hůře dostupným, rozptýleny. Také milovníci volného terénu při lyžování by asi nebyli nadšeni. Svahy vrcholu Cassons jsou totiž rájem freeriderů. „Vybrané peníze budou stačit na výměnu lana a zachování staré lanovky v současné podobě do roku 2015. Od další sezony, tedy 2016, by měl být na Cassons vystaven nový projekt, nová horní stanice lanovky. Se starou bude propojena 700 metrů dlouhou panoramatickou cestou,“ vysvětluje Francizka Reisser.

Česká stopa

A ještě jednu „pozoruhodnost“ má Cassons. Pracují zde hned dva Češi. Tomáš Dvořák přišel do Flims s rodiči v roce 1967 a oženil se zde. Mimo jiné je autorem obří desetimetrové panoramatické fotografie okolních vrcholů viditelných z Cassons.

Lanovka na CassonsLanovka na Cassons | Tomas HajekNa záchranu lanovky na Cassons byla vypsána veřejná sbírka

Druhým Čechem je Milan Turko, původem ze severu Čech. Ve Flims žije tři roky a spolu s Albertem Nayem pracuje jako obsluha lanovky. Práci si pochvaluje, říká, že není těžká. „Mnohem těžší pro mě bylo zvládnout jazyk,“ popisuje Turko své začátky v oblasti se silným vlivem rétorománštiny. „Doufal jsem, že si zpočátku vystačím s angličtinou, ale tu tady vůbec nebrali. Takže trvalo čtyři až pět měsíců, než jsem já začal rozumět jim a oni mě,“ usmívá se mladý muž.

Zato jeho šestiletý syn po dvou letech ve školce mluví lépe než rodiče. Stejně jako Albert Nay i on by byl smutný, kdyby lanovka skončila. „Je tu krásně, navíc jsou chvíle, kdy je z kabiny vidět na skalách kozorožce, byla by velká škoda, kdyby se peníze nenašly,“ dodal. Naštěstí je to příběh s dobrým koncem, a tak nezbývá než se na Cassons vydat, co nejdříve.

Na vrcholu CassonsNa vrcholu Cassons | Tomas HajekZ vrcholu Cassons lze spatřit nekonečné horské panorama, včetně soutěsky Ruinaulta, které domorodci říkají švýcarský Grand Canyon

***

Jak se tam dostanete

Švýcarsko je evropskou zemí lehce dostupnou z České republiky. Z Prahy se do kantonu Graubünden dostanete za necelých osm hodin. Doprava ve Švýcarsku patří k nejdokonalejším na světě. Vlaky, autobusy, lodě i hromadná doprava tvoří síť, která zasahuje i do těch nejodlehlejších míst.

Ideální je koupit si Swiss Pass na 4, 8, 15, 22 dní nebo na celý měsíc. To vás opravňuje cestovat neomezeně jakýmkoli dopravním prostředkem včetně tramvají a autobusů ve 41 městech v zemi. Pass zahrnuje také 50procentní slevu na většinu lanovek a horských železnic i panoramatických tras. Navíc je v ceně Swiss Passu volný vstup do více než 400 muzeí a na výstavy po celé zemi.

Kanton Graubünden

Je rozlohou největší ze šestadvaceti švýcarských kantonů a má hned několik zajímavostí. Především v něm můžete stále
zaslechnout starý jazyk rétorománštinu, která i když ji používá jen necelé procento obyvatel země, je jedním ze čtyř úředních jazyků.

Přestože kanton Graubünden zabírá asi jednu šestinu plochy země, žije v něm jen necelých 190 tisíc obyvatel. Mezi největší města patří Davos, St. Moritz a také nejstarší město Švýcarska Chur, jehož historie se datuje od roku 3000 před naším letopočtem.

Co určitě vyzkoušet

V okolí městeček Laax a Flims určitě navštivte některý z lanových parků, abyste si mohli vyzkoušet svou tělesnou zdatnost. Jestli máte i v letních měsících neutuchající touhu vyzkoušet něco originálního, nezbude vám než nazout lyže nebo připnout snowboard a vydat se do Freestyle academy, první evropské kryté haly pro tyto sporty. A kdo chce odpočívat méně aktivně, půjčí si v některém z hotelů nebo půjčoven kolo a vydá se na obhlídku místní husté sítě cyklostezek.