Lapčíková: Cimbál působí jako magnet

U strýcova gramofonu a zpěvem s matkou a babičkou začala cesta Zuzany Lapčíkové ke skloubení jazzu a folklóru.

Cimbálistka Zuzana Lapčíková zahraje společně s multiinstrumentalistou Josefem Fečem v Dělnickém domě 25. listopadu od půl osmé večer. Jihlavané uslyší výsledek hudební spolupráce dvou originálních hudebníků. „Cimbál přitahuje muzikanty i laiky,“ říká Lapčíková o nástroji, na který též učí hrát žáky uherskohradišťské umělecké školy.

Lidové hudbě se věnujete odmala, kde jste ale přičichla k jazzu? A měla jste vzor roubující jazz na lidovky, nebo jste k té kombinaci dospěla vlastní cestou? Lidové písničky jsem zpívala už v dětství s babičkou a mamkou, ale můj kmotr, maminčin bratr, poslouchal vinylové desky a magnetofonové pásky s nejrůznějšími žánry – s taneční muzikou, bigbeatem, rockem i s jazzem. Tak vypadaly mé první kontakty s tímto stylem. Na pódiu to pak bylo nejdříve s triem Emila Viklického. Vzory jsem ale žádné neměla. Mám asi trochu potíže s autoritami. Vždycky jsem nesmírně toužila vyjadřovat se v hudbě vlastním jazykem. Což na poměrně konzervativním Slovácku nebylo vůbec snadné.

S Josefem Fečem jezdíte po koncertech již dlouho. Měníte repertoár? Obměňuje se průběžně, některé písně přetrvávají déle, jiné kratší dobu. Záleží také na atmosféře, náladě. Zásadní roli při hraní s ním má improvizace.

Čím je cimbál mezi nástroji? Jako nástrojový typ je cimbál velmi starobylý. Ozvučná skříň s ostruněním má určitě starověký orientální původ – v Persii či Indii. Dědictví starých Santurů s sebou nese i náš středoevropský cimbál maďarského původu, který je ovšem výrazně mladší. Ke zdokonalení a vlastně i přetvoření starších typů nástroje došlo až ve druhé polovině 19. století. Kamkoliv ve světě s cimbálem dorazíte, až magneticky přitahuje muzikanty i laiky. Každý si chce na něj uhodit a vyloudit tón. Vysloveně provokuje chuť hrát, hrát si. Zdokonalená forma nástroje umožňuje hrát široký repertoár. Nabízí se znovu také využití ve staré hudbě. Především hra v komorních seskupeních dává cimbálu obrovské možnosti, a cimbálové duo, to nechává nástroj přímo zářit.

Sedí vám více jednoduché písně, anebo bohatě propracované aranže? Rozpětí máte ohromné, od prostých ukolébavek po dlouhé balady, do nichž vkládáte další písně dokreslující děj. Záleží na konkrétní situaci. Výsledkem složité aranže může být jediný, správně zvolený „silný“ tón. Určující jsou opět pocity, emoce.