Psal se rok 1862 a uhlobaron Jiří Bees se svými spolupracovníky přichystal mezi Darkovem a Stonavou pokusný vrt. Doufal, že pod svým pozemkem najde tuny uhlí, místo toho na něj ovšem vytryskla slaná voda. V tu chvíli byl možná zklamán. Neuvědomil si ovšem, k jak významné události pro budoucnost města právě došlo. Jak se s odstupem času ukázalo, jeho objev patřil k nejzásadnějším v historii města. Jako první si pohrával s myšlenkou využít pramene zdraví lékař Antonín Fiedler. V roce 1865 začal darkovský pramen ohřívat a v několika dřevěných vanách koupal své pacienty. Ještě v témže roce si pacienti mohli léčit své neduhy v nově postavené budově, nazvané Skleník. Lázeňský dům sloužil hostům od začátku dubna až do konce října a historie lázeňství v Karviné napsala svou první kapitolu.
Získávají věhlas
Lázně získaly během několika let na popularitě a k léčebným procedurám přijíždělo stále více pacientů. To nutilo majitele k neustálému rozšiřování. V roce 1878 postavili dvoupodlažní budovu, vilu Anna. Další přírůstky na sebe nenechaly dlouho čekat. Budoucí symbol lázní, Společenský dům, začali dělníci stavět v roce 1900. Jeho chodu už šéfovala jen jedna pevná ruka. Zatímco do roku 1905 měly lázně více majitelů, od této chvíle vedl lázně rod Larischů. Útlum lázeňství přichází v době první světové války. „Od roku 1914 do roku 1918 pronajali Larischové bezplatně lázně Darkov Rakouskému červenému kříži pro účely vojenského lazaretu. Územně politické spory mezi Československem a Polskem o Těšínsko pak prohlubují úpadek lázní až do roku 1920,“ píše se v publikaci věnované historii lázní Darkov.
Těžba měnila plány
Po roce 1920 hrabě Larisch opět investoval velké peníze do rekonstrukce a údržby lázní. Ovšem druhá světová válka zase pozastavila rozkvět Darkova. Po válce navíc vyvstal další problém. Vlivem nedaleké těžby musely být lázně na nějaký čas přesunuty. Novým domovem lázeňských hostů se staly nově postavené budovy Rehabilitačního sanatoria v Karviné-Hranicích. Díky pozastavení těžby mohly být původní lázeňské budovy v Darkově po roce 1989 opraveny a dnes fungují pro potřeby lázeňských hostů jak ony, tak i sanatorium v Hranicích. V současnosti nabízí léčebna v Karviné-Darkově celkem 277 lůžek, Rehabilitační sanatorium v Karviné-Hranicích 629 lůžek. Klienty lázní nejsou jen tuzemští hosté. „Z celkového počtu třinácti tisíc klientů lázní ročně jich jedno až dvě procenta jsou z arabského světa. Arabové samozřejmě nejsou jedinými cizojazyčnými klienty, přijíždějí například také Rusové,“ doplnila mluvčí lázní Eva Kijonková.
Slavní hosté na návštěvě
Během dlouhé historie Lázní Darkov navštívila Karvinou také řada velkých osobností. Mezi jednu z nejvýznamnějších patří Petr Bezruč, který Darkovu dokonce věnoval čtyřverší. Léčit si své bolístky přijel do města například i malíř Josef Mánes, herečka Dana Medřická, vzpěrač Ota Zaremba, básník Jaroslav Seifert nebo například i Karel Gott.
