Legendární závod Vasaloppet si vyzkoušeli i lyžaři z Klimkovic

Je nejstarším a  nejdelším lyžařským závodem a jezdí na něm i největší hvězdy běžeckého sportu. Vedle nich se letos na start švédského Vasova běhu postavili i lyžaři z Klimkovic.

Před několika dny se ze Švédska vrátili běžkaři z oddílu Marathon team Klimkovice. Absolvovali tam Vasaloppet, závod dlouhý devadesát kilometrů, který se letos běžel už po sedmaosmdesáté. Klimkovičtí lyžaři ve složení Jan Friedel, Radomír Míka, Petr Wagner, Tomáš Vítek, Roman Šostý (na fotce zleva) a Tomáš Mindek s Petrem Brašem se postavili na závod, který je pro většinu Švédů legendární záležitostí a jednou z největších sportovních událostí roku. „Splnili jsme si sen. Švédové tvrdí, že zúčastnit se Vasova běhu, je otázkou cti. Vítězství pak zaručuje slávu a sportovní nesmrtelnost. Závod se jede na počest povstání švédského šlechtice Gustava Erikssona Vasy proti dánské nadvládě,“ vysvětlil Radomír Míka, který v klimkovickém oddíle působí jako předseda. Než ale klimkovičtí maratonci dojeli na místo závodu, museli urazit dlouhou cestu. „Bylo to náročné. Než jsme se dostali do městečka Mora, kde byl cíl závodu, byli jsme na cestě dlouhých třicet hodin,“ vyprávěl další člen oddílu Jan Friedel.

Jako na spartakiádě

Na populární závod dorazilo na patnáct tisíc běžkařů. „V den závodu jsme vstávali v půl třetí ráno. Nasedli jsme do autobusu a jeli na devadesát kilometrů vzdálený start. Ten přišel až v osm hodin ráno. Předtím jsme jen lehce něco snědli a pak přišla rozcvička.Podle předcvičovatelek na malých pódiích. Teplota na teploměru ukazovala mínus sedmnáct stupňů Celsia a cvičil celý patnáctitisícový dav. Bylo to jako na spartakiádě,“ smál se Friedel. Poté přišel start a obrovská masa lyžařů se dala do pohybu. Hned v úvodu přišlo mírné stoupání a trať se zúžila na minimum. „Najednou se vytvořil obrovský špunt a nastala tlačenice. Je důležité být opatrný, a pokud možno nenechat si zlomit hůlku,“ radil další člen výpravy Tomáš Vítek.
Trať po několika kilometrech vedla přes rozlehlé planiny a kolem trati povzbuzovala spousta fanoušků. Běžkaři, kteří v tlačenici zlomili hůlku, měli štěstí. „Kolem trati bylo hodně servisních stanů, které půjčovaly náhradní hůlky,“ řekl Vítek.
Co klimkovické borce překvapilo, bylo to, že až do padesátého kilometru se nepodávalo žádné jídlo. „Občerstvovací stany byly zhruba na každém desátém kilometru, ale podávaly se jen nápoje. Voda, ionťáky, čaje a polívka. Při závodě jsem ochutnal jejich švédskou specialitu, borůvkovou polévku. Byla docela dobrá,“ řekl Friedel. Závod byl dlouhý a závodníkům ubývaly síly. Nálada kolem tratě ale zůstávala výborná. „Neustále se kolem nás prohánělo spousta skútrů a viděli jsme fanoušky tábořit a grilovat maso,“ vzpomínal Míka na průběh závodu. Celý tým toho měl brzy plné zuby. „Posledních deset kilometrů do cíle jsme si všichni protrpěli. Já jsem počítal každý metr do cíle,“ přiznal Friedel.
A pak to přišlo. Závodníci se dostali na začátek města Mora, kde byl cíl závodu a zároveň vysvobození z běžkařské stopy. „V dálce jsem viděl kostelní věž a věděl jsem, že je to zhruba dva kilometry do cíle. Potom přišla cílová rovinka, která se zdála neskutečně dlouhá, a poté konečně cíl,“ popsal poslední okamžiky závodu Míka.
Každý ze závodníků, který proťal cílovou bránu nesoucí heslo ,Ve stopách předků za vítězstvími zítřka‘, byl šťastný, že zvládl takový závod.

Medaile z Mory

A jak dopadli klimkovičtí běžkaři v konkurenci patnácti tisíc závodníků? Na 1 237. místě skončil Jan Friedel v čase 5:21:15. Na 1 411. místě skončil Tomáš Vítek (5:26:10), na 4 526. místě skončil Radomír Míka (6:48:20), na 6 982. místě skončil Petr Braš (7:48:29), 7 816. místo obsadil Roman Šostý (8:09:36), 8 676. místo zaujal Tomáš Mindek (8:31:06) a Petr Wagner skončil na 10 021. místě (9:11:12). „Každý závodník, který zajel čas pod jeden a půl násobku času vítěze, vyhrál medaili. Letos to stačilo na čas 5:47:00, takže ji získali i naši Jan Friedel a Tomáš Vítek,“ chlubí se výsledky předseda oddílu Radomír Míka. Švédský závod nebyl z nejlevnějších. „Sehnali jsme dva sponzory. Bez nich bychom to jen těžko zvládli,“ dodal se Míka.