Laik by to nepoznal. Lék Meridia, za který redaktorka Sedmičky zaplatila překupnici před měsícem osmnáct set korun, je nebezpečný padělek.
„Účinná látka sibutramin sice v léku je, ale její obsah od tobolky k tobolce kolísá. Obdivuji dámy, které něco takového polknou,“ říká Bohumil Kratochvíl, profesor z Vysoké školy chemicko-technologické v Praze a jeden z expertů, který zakoupený lék zkoumal.
První padělek
Podle Státního ústavu pro kontrolu léčiv se týdeníku Sedmička podařilo zachytit první padělek tohoto léku v České republice.
„Případ padělání Meridie jsme ještě neměli,“ říká Jaroslava Doležalová, vedoucí oddělení enforcementu a regulace reklamy, které se plagiáty zabývá.
Státní ústav pro kontrolu léčiv teď případ převzal. „Došetříme celý nákup, zanalyzujeme lék v naší akreditované laboratoři a upozorníme policii,“ vysvětluje šéf ústavu Martin Beneš.
Reportérka Sedmičky se s jednou z překupnic sešla přímo v centru, kde od ní koupila balení léku na tři měsíce. Reportáž, jak snadné je koupit od dealera zakázaný lék na hubnutí Meridia, vyšla 1. dubna.
Medikament má tak závažné účinky na srdce, že jej od března lékaři nepředepisují a neprodává jej žádný lékárník v Evropské unii. Zvlášť mezi ženami je ale o lék zájem, a proto se obracejí na černý trh.
Reportérka se s překupnicí zkontaktovala prostřednictvím jedné z internetových diskuzí, kde si uživatelky vyměňují zkušenosti s užíváním Meridie.
Přitom nejde o žádné specializované webové stránky. O Meridii se běžně diskutuje třeba pod články o hubnutí na portálech zdravotnických a ženských magazínů.
„Provozovatelé webů si hlídají obsah, diskuze ale filtrované nejsou. Jde tak vlastně o elektronický podomní prodej, kdy překupník osloví člověka přímo na netu a lék mu nabídne,“ říká Beneš.
Jedy, nebo jen sádra? Kdyby koupenou Meridii pacientka užívala, mohla by si právě kvůli kolísajícímu množství účinné látky přivodit vleklé zdravotní potíže.
„Expertní posudek ukázal, že je to plagiát a že lék není produktem firmy Abbott, která jej vyrábí. Tobolka navíc neobsahuje všechny pomocné látky, které jsou uvedené v příbalovém letáku,“ říká Bohumil Kratochvíl z Vysoké školy chemicko-technologické v Praze.
Pomocné látky slouží hlavně k tomu, aby dopravily účinnou látku v těle na ta správná místa. Když takové látky chybějí, lék rychle projde organismem a do krve se dostane jen malé množství. Navíc je to zátěž pro játra, protože lék musí z větší části odbourávat sama.
„V lepším případě do sebe ládujete jako přídatnou látku sádru, v horším těžké kovy a různé jiné jedy, které vás poškodí dočasně, trvale nebo vám mohou vzít i život,“ vysvětluje Beneš.
Zakoupenou Meridii tak budou experti zkoumat ještě jednou, podrobněji. Díky tomu zjistí všechny látky v medikamentu obsažené.
Pilulka z leštidel
Překupnice inzerovala, že odpovědnost za případné následky z užívání léků bere na sebe. Podle expertů, kteří udělali základní analýzu léku a porovnali jej s pravou Meridií, ale není ani jasné, jaký má účinná látka sibutramin původ.
„O tom můžeme jen spekulovat. Může jít o výrobce indické, čínské, brazilské a možná i ruské, kteří jsou schopní účinnou látku přes internet dodat,“ říká Zdeněk Bělohlav z Fakulty chemické technologie VŠCHT v Praze.
Podle odborníků není problém vyrobit látku pro použití v lécích. Ze zahraničních trhů ji lze poměrně levně získat několika kliknutími na internetu. Není ale čistá a může ublížit nebo i zabít či vyvolat alergickou reakci. Může také účinkovat jinak, než si kupující představoval. O tom, jak taková dílna vypadá, informuje internetová stránka www.nebezpecneleky.cz.
„Často jsou to míchačky na cementové směsi, kde se jeden den vyrábí viagra a druhý den léky na srdeční onemocnění. Lesklý povrch pilulek se vytváří pomocí silničních nátěrů a podlahových leštidel,“ říká na jednom z videí Evropské lékové agentury Petra Eurenius z farmaceutické společnosti Pfizer. Hygienická kontrola ani kontrola výstupních látek podle něj neexistuje.
Další prohřešky jsou i na českém trhu. „V lécích se objevuje třeba i technický olej, kterým se tabletovací stroje promazávají,“ říká Veronika Petláková ze Státního ústavu pro kontrolu léčiv.
Chystají postih
Za prodej neregistrovaných léků nebo těch na recept mohou dealeři dostat maximální pokutu půl milionu korun. Překupnici hrozí trest, pokud ji někdo zažaluje za poškození zdraví. Případný trest je jeden rok pro překupníka, až tři pro organizovanou skupinu.
To by se už mohlo v příštím roce změnit. Česká republika spolupracuje na mezinárodní úmluvě proti šíření padělků léků Medicrime. V listopadu by ji měli v Istanbulu podepsat ministři spravedlnosti členských států Evropské unie.
„Padělání léků, jejich nabízení, balení, zprostředkování je do budoucna trestným činem,“ říká Martin Beneš.
