Ceny ropy zdivočely, blízkovýchodní konflikt se nebezpečně přelévá do energetiky
Situace na trzích s ropou zůstává po víkendu nejistá a napjatá. Cena suroviny od pátečního startu nové fáze konfliktu mezi Izraelem a Íránem přechodně stoupla o devět dolarů a hrozí, že by v příštích dnech či týdnech mohla vyšplhat ještě výše. Židovský stát útočil i na perskou energetickou infrastrukturu a Teherán by se v odvetě mohl zaměřit na ropná zařízení v Saúdské Arábii nebo uzavřít strategický Hormuzský průliv. Zostření konfliktu na Blízkém východě přitom přichází v době, kdy se spekulovalo o tom, že Rijád plánuje cenovou válkou vytlačit z trhu konkurenci včetně té americké.
Severomořská ropa Brent se v pondělí krátce vyšplhala až k 78 dolarům za barel, pak postupně padala na úroveň zhruba 74 dolarů. I tak je ale o zhruba deset dolarů dražší než na začátku měsíce a v tuto chvíli není jisté, kam se ještě pohne. Kupříkladu banka JP Morgan krátce před eskalací situace uvedla, že by se při nejhorším scénáři, jenž počítá s blokádou Hormuzské úžiny, mohla vyšplhat až na 120–130 dolarů. Na takové úrovni byla po začátku války na Ukrajině.
Věčné riziko jménem Horzmuzský průliv
Rizika cenového růstu zvedá fakt, že Izrael své útoky směřuje klíčová íránská energetická zařízení. Kromě plynového pole Pars dostaly zásah také sklad paliva a jedna z největších rafinérií v zemi. Všichni teď očekávají, jak zareaguje Teherán. Íránské revoluční gardy v neděli ohlásily, že mířily na izraelskou výrobu leteckého paliva, a Izrael potvrdil poškození rafinerie v Haifě. Spekuluje se však o ještě tvrdší odvetě.
„Existují obavy, že by Írán mohl uzavřít Hormuzský průliv, což by mělo výrazný dopad na obchod s ropou. Jde totiž o hlavní trasu pro její vývoz od stěžejních producentů OPEC, jako jsou Saúdská Arábie, Irák, Spojené arabské emiráty a Kuvajt,“ řekl podle webu Upstream analytik společnosti IG Tony Sycamore.
Některé dřívější prognózy dokonce hovořily o tom, že pokud by tato tepna pro přibližně pětinu světové produkce suroviny zůstala uzavřena více než měsíc, mohla by se ropa prodávat až za nižší stovky dolarů. Íránský režim má ale závažné důvody držet se v tomto směru zpátky a úžinou nechat volnou. „Írán to vnímá jako krajní opatření, protože by to ovlivnilo jeho hlavní zákazníky – Čínu a Indii – a zvýšilo by to pravděpodobnost vojenské intervence USA,“ zdůraznil Sycamore.
Teherán se bojí Číny
Teherán si v tomto okamžiku rozhodně nechce rozzlobit Peking, který mu navzdory sankcím už roky pomáhá s ropným exportem. Používá k tomu různá schémata, má se například za to, že utajuje původ komodity s malajsijskou a další pomocí. Za americké administrativy Joea Bidena se spekulovalo o tom, že Washington nad touto praxí přivírá oči, aby v době války na Ukrajině a protiruských sankcí udržel určitý objem ropy na globálních trzích, a tím pádem její cenu dole.
Za Donalda Trumpa se však situace změnila. Od začátku roku 2025 Spojené státy uvalily sankce na desítky tankerů a společností zapojených do obchodu, především se zaměřily na takzvanou íránskou stínovou flotilu. Bloomberg uvedl, že export perské ropy do Číny v květnu poklesl, částečně kvůli přísnějšímu postoji USA. „Zpřísňující se americké sankce zatěžují dodavatelský řetězec a vyvolávají obavy o spolehlivost dodávek,“ citoval v zahraničí provozovaný web Iran International Emmu Li, tržní analytičku společnosti Vortexa.
Vývoz ropy je přitom pro Teherán důležitým zdrojem příjmů v době, kdy má země vážné hospodářské potíže. The Wall Street Journal napsal, že když židovský stát připravoval úder na Írán na podzim, snažila se ho Bidena administrativa ve strachu z přílišné eskalace přimět k tomu, aby energetické cíle vynechal.
Země Perského zálivu jsou ve složité situaci
Ve snaze nepopudit Čínu a USA příliš a zároveň se pomstít, je nyní možné, že bude Írán hledat jiné energetické terče v regionu prostřednictvím spřízněných šíitských milicí. Precedentem se v roce 2019 stal dronový útok jemenských Húsíů na saúdskoarabská ropná zařízení. V roce 2022 navíc jemenští povstalci zasáhli i Spojené arabské emiráty. Není vyloučené, že se povstalci zaměří přímo na ropné tankery v oblasti Rudého moře.
The Times of Israel píše, že mnohé arabské země Perského zálivu současné počínání Izraele tajně schvalují, mají ale strach, jak střet dopadne na ně. „Státy Perského zálivu jsou uvězněny mezi mlýnskými kameny. Zatímco tiše tleskají dalšímu oslabování Íránu, čelí skutečným rizikům a musí hrát své karty opatrně,“ řekla AFP Sanam Vakilová z programu pro Blízký východ think tanku Chatham House.
Někteří komentátoři navíc míní, že Izrael možná s útoky na íránské energetické cíle neskončil. „Zdá se, že se nacházíme v eskalačním cyklu,“ konstatoval podle Bloombergu Richard Bronze ze společnosti Energy Aspects. Je tedy možné, že se židovskému státu podaří zcela ochromit ropný export Teheránu.
V takovém případě by se ke slovu zřejmě dostal Rijád a jeho spojenci z OPEC, kteří by výpadek mohli nahradit. To zdánlivě hraje Saúdům do karet, jelikož sami v poslední době překvapivě prosadili zvýšenou produkci kartelu. Jenže by to ještě zvýšilo riziko íránského útoku na ropnou velmoc, a navíc panují pochyby, zda jsou těžaři ze skupiny skutečně schopní výpadek rychle kompenzovat.
Trumpovi se drahá ropa nehodí
Po letech snižování produkce a investic do ropných polí v důsledku covidové pandemie to nemusí být snadné, řekli Reuters analytici z oboru. „Saúdská Arábie je jediná, kdo má skutečné barely, zbytek je jen na papíře,“ citovala agentura nejmenovaný zdroj.
Není tak jasné, nakolik současný vývoj nahrává plánům Rijádu, nebo se s nimi naopak kříží. Už celé týdny se spekuluje o tom, co pouštní království zvyšováním produkce sleduje. Podle některých názorů chtělo potrestat odbojné členy kartelu, kteří nedodržují kvóty, dle dalších se rozhodlo na základě hesla „pump for Trump“ potěšit Trumpa, který baží po levné ropě.
Někteří experti se však klonili k možnosti, že chce využít situace a zvýšenou produkcí způsobit rány zemím, které mají vyšší náklady na těžbu. Týká se to i amerických těžařů z břidlic, kterým se při ceně kolem šedesáti dolarů za barel nevyplácí otvírat nové vrty.
Případné výraznější zdražení ropy by každopádně nebylo dobrou zprávou pro Washington. Američané jsou citliví na ceny pohonných hmot a Trump se zjevně velmi bojí inflace. Už před vyhrocením situace si postěžoval, že ropa jde nahoru v obavě z eskalace. Na druhou stranu by to nejspíš uvítali američtí těžaři, kteří se těšili na Trumpovu vládu, a zatím byli z vývoje frustrovaní.
