Letenky už jsou. Teď ještě nominaci
Hranice l Účast na mistrovství Evropy ještě nemá jistou, přesto jí už koupili letenky. Aby taky ne, když je patnáctiletá judistka Marie Holčáková z Hranic ve své věkové kategorii největším talentem Olomouckého kraje za uplynulý rok.
K nominaci na evropský šampionát, který se v poslední červnové dekádě uskuteční na Maltě, jí chybí poslední větší úspěch. K tomu se může dobrat na jednom ze čtyř závodů, které ji čekají.
„V Rakousku vyhrála, na Evropském turnaji v Chorvatsku byla pátá, teď ji čeká Portugalsko, pak Německo, Kyjev a nakonec turnaj v Česku v Teplicích. Pokud v těchto závodech získá alespoň jednu medaili, automaticky se nominuje na Maltu,“ vysvětlil Marek Nádvorník, vedoucí a trenér Judo clubu Železo Hranice.
Holčáková, která mezi evropskými kadetkami do sedmnácti let patří k největším favoritkám váhy do 48 kilogramů, není v české reprezentaci zdaleka jedinou hranickou zástupkyní. Její bratr Lubomír je s Janem Mazanem a Jakubem Jurkou v juniorském výběru do dvaceti let. Mezi dospělými oddíl zastupuje Adam Jestřebský. „To je širší reprezentace. Tyto svěřence můžeme vyslat na závody pod hlavičkou České republiky s koučem nároďáku. Na naše náklady,“ podotýká Nádvorník.
Ale zpět k Holčákům, kteří nejsou dvou, ale hned tříčlennou judistickou rodinou. Kromě Luboše a Marie si v oddílu osvojuje základy tohoto sportu i jejich dvanáctiletá sestra Alexandra.
„Když děti s judem začínaly, nikdo netušil, že jim to tak půjde,“ vypráví jejich matka Alexandra Holčáková. Do juda Holčákovi dali své děti hlavně proto, aby se skrze sport naučily, že nic v životě není zadarmo. „A teď to tak vypadá, že sport je bude provázet celý život,“ pousměje se Alexandra Holčáková.
Její dcera Marie před dvěma lety přestoupila do Olomouce do deváté třídy sportovní školy. Teď je v prvním ročníku sportovního gymnázia. A nezbývá jí než trénovat, trénovat a zase trénovat. Osmkrát týdně. „Každý den večer mám judo, navíc v pondělí a ve středu chodím do posilovny a v úterý a ve čtvrtek mám tréninky techniky juda,“ líčí Holčáková svůj program.
Judo dělá šest let. První větší úspěchy se dostavily vloni. „To jsem už byla na Evropských pohárech. Předtím jsem závodila jen na republikových soutěžích,“ rekapituluje. Přiznává, že byly chvíle, kdy chtěla s judem seknout. „Střídala se období, kdy mě bavilo, ale byly i chvíle, kdy jsem s ním chtěla přestat,“ připouští judistka.
To už ovšem neplatí. Na judu se jí totiž líbí spousta věcí. Od lehkosti, přes dostatek pohybu až po skutečnost, že kromě síly je třeba při závodech zapojit také hlavu. „V každé situaci si musím vyhodnotit, jak zareagovat, jaký chvat použít,“ vysvětluje Holčáková.
Teď před závody musí dostat dolů dvě kila, aby se dostala do předepsaného limitu. „Jím menší porce a víc zeleniny a ovoce,“ popisuje závodnice, která je do juda tak zapálená, že se svými sourozenci často sleduje závody i na internetu. A je vděčná za rady, které jí poskytuje její úspěšný bratr.
Podle Nádvorníka za úspěchy sourozenecké dvojice i dalších judistů hranického Železa stojí jak talent, tak i tvrdá příprava.
„A také to, že k nám přicházejí odchovanci klubu Judo Femax Engineering Hranice, kde dává Olga Chytrá malým judistům dobrý základ,“ chválí Nádvorník.
