Letošní Halloween je minulostí, lampionové průvody se však stále chystají

S přechodem na zimní čas nastává chvíle vydlabaných dýní a svítících lampionů.

Halloween se u nás začal slavit ve velkém teprve po pádu totality. Rychle si však v našich krajích našel svoje místo.
Na Berounsku začala na jeho základech podnikat rodina Brotánkova z Bykoše.
Na své dýňové farmě mají v tomto období každoročně plné ruce práce. Ročně tu vypěstují třicet tisíc dýní, které si od nich kupují jak rodiče s dětmi na výrobu symbolu Halloweenu zvaného Jack-o'-Lantern, tak restaurace na vaření.
„Jedná se o striktně rodinný podnik. Farmu založili před lety moji rodiče a právě jim vděčím za to, jak podnik vzkvétá a jak se mu daří,“ říká současný pokračovatel rodinné tradice Jan Brotánek. Podle tohoto odborníka se na vyřezávání dýní hodí především klasická oranžová dýně, které se v Čechách říká dušičková. „Do dýní je třeba investovat energii i čas. Důležité je také správné hnojivo a semínka, ale přesto se to nemusí vždy povést. Často jsme odkázaní na počasí, které jako u každého ovoce a zeleniny s kvalitou úrody úzce souvisí,“ pokračuje dále Brotánek, o jehož dýně je rok od roku větší zájem. „Máme své stálé zákazníky, kteří si od nás berou dýně řadu let. Každý rok se pak najdou noví zájemci. Hodně k nám chodí také školky, které k nám přijedou na návštěvu. Děti se tu prochází po poli, hrají si a vidí, jak dýně rostou. To jsou nejvděčnější zákazníci,“ dodává pěstitel, který si dosud cení nejvíce výpěstku, který byl vymalován jako maurské tetování. Moc dlouho prý ale nevydržela. Je to přece jen zelenina.

Oslava strašidel

Socialistická oslava výstřelu z Aurory se díky rostoucí popularitě Halloweenu stále více mění v sabat „strašidel“ také na Berounsku. Paskvil sloučení „tradičních“ lampionových manifestací a halloweenských doplňují další nové a tajuplné akce.
Plamínky v očích rozsvěcuje dětem i dospělým svatý Martin na bílém koni po vzoru starogermánského zvyku. Ožívají také mrtvoly v duchu oslav mexických Dušiček.
Svatomartinské průvody s pochodněmi a lampiony jsou tradiční zejména v Porýní, Nizozemsku a Belgii, kde spojují křesťanské zvyky s pohanskými. V Králově Dvoře dovedli tuto „nadregionálnost“ k dokonalosti, když tam svatý Martin na dvoře základní školy v Počaplech zahajoval lampionový průvod na počest vzniku samostatného Československa.

Svátek ohňů

Kde se vlastně Halloween zjevil? Slaví jej od nepaměti děti hlavně v anglicky mluvících zemích jako předvečer svátku Všech svatých.
Oblékají se do strašidelných kostýmů a cestou od domu k domu žadoní s tradičním pořekadlem „Koledu, nebo vám něco provedu“ o cukrlata.
V socialistickém Československu mělo o existenci této tradice povědomost jen několik málo osvícených a za národní tradici se považoval lampionový průvod, v němž 7. listopadu kráčeli vedle školáků povinně také dělníci a pracující inteligence. Dnes se lampionovými průvody slaví leccos. Od vzniku republiky, přes Památku zesnulých až po Sametovou revoluci. Ve své podstatě jde vždycky ale o jediné. A sice o vyvolání tajuplné atmosféry plné plamínků.

Může za to hlad

Vyřezávání luceren má svůj původ už v 19. století během bramborové krize v Irsku, kdy kvůli hladu odešlo do Ameriky až sedm set tisíc emigrantů, kteří s sebou přinesli tradici Halloweenu.
Lucerny se dříve vyřezávali z tuřínu, brambor nebo červené řepy a dovnitř se kladly uhlíky či svíčky. Představovaly duše zemřelých lidí a umisťovaly se vždy na verandy nebo okna. Podle pověry měly také ochránit před zlými skřítky.
Ani dušičkové dýně se však vždycky neosvědčí. V berounském Domě dětí a mládeže mají s nimi vyloženě špatné zkušenosti.
„Pro děti je to skvělá zábava, ale nám se každý rok stalo, že dýně týden před Halloweenem shnily. Nedovedete si představit ten zápach. Letos jsme proto nic neriskovali a vyrobili lucerny z papíru,“ řekla vedoucí domu Šárka Jelínková.
Všechny svátky z období přechodu na zimní čas jsou jakousi duševní přípravou na příchod dlouhých zimních večerů.
Atmosféra Halloweenu a lampionových průvodů je prakticky totožná všude. V Hýskově skončil 28. října „svátek strašidel“ Halloweenskou nocí přímo v budově obecního úřadu.
„Od osmnáctého října se v budově radnice konala výstava vyřezaných dýní. Kvalitu prací, které vyrobily hlavně děti ze školky a ze školy, mohl hodnotit a obodovat každý návštěvník úřadu,“ řekla starostka Ivana Týlová.
Hořící dýně se v této obci prolínají do lampionového průvodu, jen když je někdo vystaví na sloupek u domovní branky při trase lampionového průvodu. Ten letos už sedmým rokem vyrazí 17. listopadu z fotbalového hřiště v Hýskově. Také tomuto svátku na počest výročí Sametové revoluce předchází soutěž, která motivuje děti ke spolupráci s rodiči. „Na hřišti vyhlašujeme soutěž o nejhezčí lampion. Pochopitelně vyhrávají ty, které si vyrobí děti samy,“ dodala Týlová.

Lampiony za mrtvé

Tradici originálního způsobu lampionového průvodu založili před několika lety také nadšenci v Zahořanech. Po vzoru mexického svátku mrtvých slaví „české“ Dušičky o poznání radostněji, než je u nás zvykem.
„Dia de los Muertos je jakousi obdobou našich Dušiček. Lampionový průvod v maskách kostlivců pořádáme společně s berounskými divadelníky. Na trase bude i letos občerstvení pro děti i dospělé,“ pozval na ojedinělou show Pavel Šmíd ze zahořanského hudebního hostince Pásovec. Symbolem Dia de los Muertos jsou kostlivci a lebky. Svátek dekorují fáborky z krepového papíru nebo fólie. A samozřejmě lampiony.
„Nebojme se smrti vysmát a být s ní v přátelském svazku. Veselím v maskách vytvoříme oltář pro duše těch, kteří odešli, a s nimiž bychom se v tento jedinečný čas chtěli setkat. A nemusí to být zrovna člen rodiny, ale třeba Elvis Presley,“ vyzval k mexickým oslavám památky zesnulých pořadatel.