Liberecká zoo: i přes devadesátku dáma v nejlepších letech

Nejstarší zoologická zahrada ve Střední Evropě slaví devadesáté výročí. Patří mezi liberecké „rodinné” klenoty.

Mezi světovými válkami navštívil libereckou zoo Jan Werich. Měla se mu tady stát humorná příhoda. Přes mříže ho počůral lev. Historku si v zoo ověřoval herec, kaberetiér a spisovatel Ondřej Suchý. „Bohužel, nikdo to nemohl potvrdit,“ upřesnil Ivan Langr, tiskový mluvčí zoo Liberec. Podobně je tomu i se vznikem zahrady. „Množství dokumentů se po válce ztratilo,“ vysvětlil ředitel zoo David Nejedlo. Nedochovalo se přesné datum otevření, ví se jen rok 1919. V zahradě se i proto rozhodli slavit v magickém datu 9. 9. 2009. „Sešly se nám devítky. Zahrada byla založena roku devatenáct set devatenáct, slavíme devadesát let v roce dva tisíce devět,“ poznamenal mluvčí.

Zakladatel Sluwa

K založení Zoo Liberec vedla dlouhá cesta. V Lidových sadech už v roce 1904 fungoval zookoutek ornitologického spolku. V parku stála veliká veřejná voliéra. Později se rozrostla o další ptačinec a výběhy se srnčí zvěří. Již tehdy v Liberci přemýšleli nad založením zoologické zahrady, snahy však přetrhla první světová válka.
Po jejím skončení a vzniku Československa se liberečtí radní snažili město zviditelnit. Návrh profesora průmyslové školy Fritze Wellera a odborného učitele Ericha Sluwy na zřízení zoologické zahrady brali velmi vážně. Vznikl spolek Tiergarten a ten na podzim roku 1919 zoologickou zahradu otevřel.
I přes snahu Ericha Sluwy se zahrada nerozšiřovala. Byla spíše zvěřincem, kde se zvířata v klecích mačkala. „Přesto vyrostl medvědinec, bazén pro lachtany, zimní hala či pavilonek pro velké šelmy. Až dodnes přitom slouží bývalá administrativní budova z roku devatenáct set šest, nyní cukrárna Čapí hnízdo,“ dodal Nejedlo.

Druhá světová válka začala pro zahradu v baště Sudet vesele. Díky německému vedení zahrady navázala liberecká zoo těsnou spolupráci s vyhlášenou berlínskou zahradou. Současný ředitel získává podrobnější informace o historii zahrady mnohdy náhodou. Například perličku z doby, kdy zoo chovala lední medvědy. „Jedna stará paní mi vyprávěla, že jako malá v posledním roce války sledovala krmení bílých medvědů. Ti se při tom porvali. Zaměstnanci odvedli návštěvníky do dnešní cukrárny, odkud sledovali, jak strašně potrhanou samici zastřelili,“ vyprávěl Nejedlo. Medvědinec tehdejší návštěvníci našli v místech, kde dnes lenoší dikobraz. „Je nám trochu záhadou, jak se tam dva medvědi vešli. Možná, že byli nervózní i z malého prostoru,“ dodal ředitel.
Konec války poznamenal německé obyvatelstvo, tedy i zaměstnance a vedení zoologické zahrady. „I Erich Sluwa se stal válečným zajatcem. Provoz zahrady zajišťoval ještě do června roku čtyřicet pět s několika ženami ze zajateckého tábora. Pak přišel národní správce a Sluwa odešel do Německa,“ popsal Nejedlo.

Zavřeme? Zvelebíme!

Zahrada byla po válce v bídném stavu, nové české vedení města přemýšlelo, že zoo zruší. V čele zahrady se od konce války do roku 1954 vystřídalo osm ředitelů. Až poté přichází Jiří Badalec, který zahradu směřuje ke specializaci na vzácná zvířata. Zahrada pomalu vstává z popela. Čtyřicet let spojil se zoo liberecký architekt Pavel Švancer. Nejvíce spolupracoval s dalším ředitelem Josefem Janečkem. Od poloviny osmdesátých let až do přelomu tisíciletí zažila zahrada i díky jeho práci stavební boom. „Za Janečka jsem navrhl průlomový pavilon žiraf, pavilon pro bílé tygry nebo pavilon exotického ptactva,“ upřesnil Švancer. Podepsal se ale i pod technické budovy nebo bazén pro lachtany.

Naopak jen na papíře zůstaly Švancerovy plány na výběhy pro medvědy. „Ředitel počítal s pořízením ledních medvědů, ale i grizzlyů,“ doplnil Švancer. Medvědi přitom návštěvníkům chybí. „Chybí mi tady. Dnes přece medvědi žijí v zahradách naprosto běžně,“ podotkl návštěvník zoo Daniel Holec.
Budoucnost liberecké zoo je spjata s Integrovaným plánem rozvoje města v Lidových sadech. Zahrada by mohla získat novou administrativní budovu a modernizovat expozice. „Kompletně by se změnil vstup. Pokud se vše podaří dotáhnout do konce, nabídneme nejen návštěvníkům, ale i zvířatům větší komfort,“ doplnil současný ředitel David Nejedlo.

Hlasujte o nejoblíbenější zvíře liberecké Zoo.