Lidé je znají z televize. A po tkávají v ulicích Mostu a Litvínova | E15.cz

Lidé je znají z televize. A po tkávají v ulicích Mostu a Litvínova

Sdílet na Facebook Messenger Sdílet na LinkedIn
Herci z Mostu a z Litvínova znají zákulisí slavných filmů a seriálů.

Drbna Urbanová z televizního seriálu Ulice přinesla herečce a manažerce Docela velkého divadla z Litvínova Janě Galinové popularitu.
„Od produkce jsem napřed dostala jeden natáčecí den. Jako drbna Urbanová jsem šla nakupovat k paní Nyklové. Zajímalo mě, jak se točí nekonečný seriál, a tak jsem do toho šla,“ vypravuje Jana Galinová.
Nejraději má role „blbá, tlustá, ošklivá“. A tak dostala nabídku na stejnou roli do dalších dílů. „Teď se Urbanová rozrůstá, ale víc neprozradím,“ naznačuje další vývoj seriálu herečka.
Kromě Ulice hrála drbnu ve filmu Václav s Ivanem Trojanem v hlavní roli.
Úplně nejdál točila v Buenos Aires v roce 1998 reklamu na argentinské pivo. „Nikde ve světě nenašli tak tlustou herečku, jako jsem v té době byla já. A to dělali castingy v Evropě i v Jižní Americe. Byla to hlavní role a každý den mě z pětihvězdičkového hotelu vozila na plac obrovská limuzína. Měla jsem osobního maskéra, garderobiéra a tlumočníka,“ směje se Galinová.
Tehdy si řekla, že prohraný boj s nadváhou má konečně svá první plus. V právě reprízovaném televizním seriálu Chlapci a chlapi hraje hned několik herců, kteří byli anebo jsou v angažmá v mosteckém divadle. Mario Kubec (Michal), Petr Rychlý (svobodník Klouček), Marcel Rošetzký (Julek), Jiří Rumpík (poručík Baláš), František Kreuzmann (nadporučík Ráž).bna „Tenkrát jsme byli všichni na vojně. Režisér Evžen Sokolovský si nás vybral jako herce i jako dozor na place,“ loví v paměti Jiří Rumpík, dnes ředitel Městského divadla v Mostě.
Vybavují se mu vzpomínky různorodé. „Režisér Sokolovský byl vznětlivý. Když neměl náladu, vyřizoval si osobní věci s herci i rekvizitáři nevybíravým způsobem. Ale takový je zákulisní život,“ poznamenává Rumpík.

Sháněli komparz, ale vyfasovali pohlavky

Točili v hospodách, na ulicích i v kasárnách. Skuteční lampasáci se k nim chovali jako kolegové. Škatulka z obrazovky dokáže divy.
„Když jsme netočili, hlídali jsme na place, aby lidé nelezli do záběrů. Jednou nás asistent režiséra poslal, abychom nahonem sehnali nějaké komparsistky,“ vzpomíná kumštýř. Zajeli do města. První zašli samozřejmě do hospody.
„Nejmenovaný kolega, herec, přebral. Vyšli jsme na náměstí a proti nám pět holek. Zařval, hele holky, chcete si za tři hodiny vydělat pět set? Vrhly se na nás, že nejsou žádný kurvy a schytali jsme i několik pohlavků,“ přidává k dobru historku Jiří Rumpík.
Ve filmu a televizi je všechno jinak než v divadle. „Točíme na přeskáčku, mnohdy zdánlivě abusrdně. První klapku v Chlapcích a chlapech jsem natáčel tak, že mě moje partnerka Monika Žáková (Zuzana) nachytala s milenkou,“ usmívá se televizní poručík Baláš. Dodává, že herci mnohdy netuší, jak které scény dopadnou. S bardy českých jevišť se při práci potkal umělecký šéf Divadla rozmanitostí v Mostě Antonín Klepáč.
Ještě když byl jako tanečník v angažmá v libereckém divadle F. X. Šaldy, dostal nabídku od Juraje Herze do televizního filmu Deváté srdce. Tančil upíra na plese. Vedle Františka Filipovského měl jednu z hlavních rolí Juraj Kukura. „Točili jsme scénu, kdy Kukura vezme Filipovského na ramena a odnáší ho do své laboratoře, kde mu chce vzít jeho srdce. Kamera. Klapka. Akce. Jak se Kukura ohnul, ozval se táhlý zvuk. Kukura se narovnal a řekl, praskly mi kalhoty. Kolega Kotěšovský z Laterny Magiky stojící za mnou pronesl, to nebyly kalhoty. Kukura se otočil, zablesklo se mu v očích a vrhl vražedný pohled na mě,“ říká Klepáč.
Švadleny kalhoty zašily, scénu jsme opakovali. Kukura pronesl plamennou řeč, jenže než naložil Filipovského na ramena, otočil se ke mě, chytil mě kolem krku a odhodil k trůnu, kde se válely krysy, hadi a další havěť, mezi kterou jsem spadl. Režisér zakřičel stop. Kukurovi domluvil, že to sice bylo dobrý, ale aby to příště neopakoval. Záběr vystřihl. Kolegové se smáli. Mně do smíchu nebylo,“ oživuje dávnou historku Klepáč.

Cvoci v němé grotesce pod taktovkou Menzela

Se svým hereckým parťákem Miloslavem Horáčkem z pantomimické skupiny Cvoci natočil řadu menších i větších rolí, například v seriálu Lucie postrach ulice, Kačenka a strašidla, Nechci nic slyšet.
„Největší zkušenost mi ale dal film Báječní muži s klikou a režisér Jiří Menzel,“ konstatuje mim, herec i umělecký šéf najednou.
Menzel se rozhodl, že krátké komické grotesky nevybere z černobílého archivu, ale natočí je právě s Antonínem Klepáčem a Miloslavem Horáčkem. Ve stylu americké grotesky Pán se vrací domů Charlese Chaplina.
„Dva týdny jsme zkoušeli, přehrávali si zpomaleně černobílé grotesky, abychom vstřebali sebemenší detaily, které Menzel přesně zachoval. Dřív filmaři točili venku ne v ateliérech. Využívali slunce místo reflektorů. My jsme taky postavili kulisy venku, bez střech a stropů. V oknech nebyla skla, stejně jako dřív, takže záclona uvnitř zavřené místnosti lehce vlála,“ přehrává si v paměti detaily Klepáč.
Film měl v Americe i ve světě obrovský úspěch. Na prestižním filmovém festivalu v USA mu však renomovaný divadelní kritik vytkl, že nechápe, proč režisér Jiří Menzel použil grotesky z archivu, proč je nenatočil. „A to byla pro nás největší odměna. Ani věhlasný kritik nepoznal, že scénky nejsou převzaté z časů Chaplina,“ podotýká Klepáč.

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Video

Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!

Tato stránka využívá služeb Google reCAPTCHA, na kterou se vztahují Smluvní podmínky a Zásady ochrany osobních údajů společnosti Google.