Pokud jste nyní začali jásat, že budete moci v brzké budoucnosti začít „psát“ celé romány jen promýšlením možného děje, máte smůlu. K tomu, aby vše ideálně fungovalo, byste museli mít ve specifických řečových centrech mozku voperováno několik elektrod, které by vaše mozkové vlny snímaly. „Řečové vlny“ mozku jsou totiž tak slabé, že je dosavadní běžně používané elektrody, které se umisťují na lebku, nejsou schopny zachytit.
Výzkumníci měli i z tohoto důvodu velmi omezené spektrum pokusných jedinců, které oslovili – šlo nakonec pouze o sedm pacientů, kteří byli po léčbě epilepsie a ve svých mozcích již elektrody měli voperovány (aby přesměrovávaly nebo záměrně zkratovaly zmatené signály, které mozek vypouští při epileptickém záchvatu, pozn. red.). Rozmístění jejich elektrod navíc nebylo zcela „optimální“ pro snímání řečových oblastí mozku, přesto k prověření funkčnosti software postačilo.
Lékaři nechali pacienty předčítat nejrůznější texty, jako třeba inaugurační projev J.F. Kennedyho, dětskou říkanku Humpty Dumpty či nejrůznější romány. Počítač se v této fázi „učil“ zvuky jednotlivých slov a podle nich identifikovat a jejich vzorům přiřazovat vybrané nervové signály mozku. Software se s rostoucím počtem předčítání zpřesňoval, k základnímu rozpoznání však docházelo již po zhruba třech předčítačích sezeních.
„Jsme teprve na začátku, ale je jasné, kam míříme,“ uvedl s nadějí jeden ze spoluautorů studie, Peter Brunner, v časopise Frontiers of Neuroscience, který výsledky studie publikoval. Brunner zdůraznil další výhodu jejich Brain-to-Text: stávající software, který pouze převádí zvukové vzory na text, potřebuje ke svému zpřesnění stovky hodin „odposlechů“. I kdyby však k využití tohoto objevu došlo nějakým zázrakem extrémně rychle, jedna věc je jistá – dotyčný bude muset podstoupit operaci a pak si Brain-to-Text software personalizovat předčítáním.
Jiří Jaroš: Do pěti let odoperujeme mozek bez jediného řezu
