„Není sporu, že model podnikání P2P (peer-to-peer) je na vzestupu. Zbývá otázka, jak to zpeněžit a v čem jako poskytovatel najít svou přidanou hodnotu,“ míní Adam Zbiejczuk, konzultant pro sociální sítě a média. Český internetový trh je podle něj svébytný v tom, že se na něm daří lokálním službám.
Ty mohou být vyvíjeny i s vyhlídkou na exit – tedy že je nakonec koupí nějaká větší zahraniční firma. Příkladem prý mohou být dřívější akvizice LunchtimeZomato nebo DámejídloDelivery Hero. Vzhledem k tomu, že Česko bývá obvykle až x-tou zemí, kam nějaká mezinárodní služba vstupuje, bývá pro ni zpravidla výhodné rovnou koupit místní jedničku či dvojku včetně zkušených lidí než vše spouštět od začátku.
Každý zná šikovného Pepu
„V Česku se jedná o poměrně nový trh, co se aplikací týče, který však je ve společnosti zakořeněn již dlouho,“ vysvětluje ředitel LCG New Media Vojtěch Lambert. Tyto služby fungují v menších městech či na venkově od pradávna v off-line formě.
Jinak řečeno, každý zná nějakého Pepu, který dokáže opravit topení, obložit koupelnu nebo má k autu přívěs a za pár stovek tu sedačku z IKEA doveze levněji, než by stálo oficiální zapůjčení techniky.
„Vzhledem k cílové skupině, kterou převážně tvoří mladší a středně stará generace, je potenciál růstu obrovský. Věřím, že i aplikace typu Liftago nebo Uber mohou z trhu postupně vytlačit tradiční hráče,“ předpovídá Lambert. Kombinují dvě klíčové věci: samoregulaci ceny na základě kvality a referencí a rozumný poplatek za využití.
Konec formulářů i soukromí
Z pohledu uživatele i v tomto případě platí, že každá mince má dvě strany. Přínos spočívá v tom, že se už nemusí mořit vyplňováním formulářů jednotlivých firem či procházet desítky stránek –u nových služeb se vše ovládá snadno a rychle pár tlačítky pro všechny oblasti.
„Mezi zásadní negativa patří, že si uživatelé budou muset ještě více chránit soukromí nastavením platforem. Musí hlídat kvalitu hesel, klikat jen na bezpečné odkazy a hlavně podrobně pročítat, co komu svým kliknutím dává za informace a data,“ varuje Lambert.
Antikorporátní punk
V poslední době se v Česku objevilo také větší množství projektů, které se zaměřují na takzvanou sdílenou ekonomiku. Je to podle Lamberta logický směr, jenž se objevuje všude po světě. Cíl je jasný – vynechat z řetězce korporace a velké hráče, které mnozí považují za nutné zlo.
„To je asi nejlepší příklad projektů Valuto nebo Zonky, kde se jedná o vytvoření platformy, přes kterou si lidé mohou půjčovat finance nebo je přesunovat bez klasického bankovního hráče,“ vysvětluje Lambert. „Zonky navíc ukazuje, že tato oblast může zaujmout i existující velké firmy, které si dávají pozor, aby jim neunikla nějaká změna v poměru sil na trhu,“ doplnil Zbiejczuk s odkazem na to, že hlavním investorem Zonky je půjčková společnost Home Credit.
Projekty sdílené ekonomiky vynechávají z řetězce korporace a velké hráče, které mnozí považují za nutné zlo
| Jaké firmy právě letí |
|---|
| On-line směnárna Valuto Komu by nevadily vysoké poplatky a nevýhodné směnné kurzy ve směnárnách, obzvláště když nepotřebuje vyměnit závratnou sumu. Proč si nestanovit směnný kurz vzájemně? Na začátku roku začala v Česku působit on-line P2P směnárna Valuto polské společnosti Currency One. Ta stejný projekt provozuje už pět let v Polsku, kde má přes 160 tisíc uživatelů. „Naše služba je založena na principu sdílené ekonomiky. Lidé a firmy si mění peníze mezi sebou a náš portál jim umožňuje dohodnout se na výhodnějším kurzu, než jaký jim nabízejí tradiční instituce,“ vysvětluje marketingový ředitel firmy Edgar Fusko. A projektu se ve spořivém Česku daří. Po necelých osmi měsících fungování využívalo ještě pod původním názvem Valutomat přes tři tisíce pravidelně směňujících uživatelů. Směnili přes něj valuty za více než 650 milionů korun. Od září se firma přejmenovala kvůli plánované mezinárodní expanzi na Valuto.com. Služba nově kromě P2P směn umožňuje přijímat i zasílat mezinárodní platby. |
| Půjčky bez banky Bankerat Českým finančním světem už před pěti lety zahýbal projekt Bankerat.cz, který jako první umožnil lidem vzájemně poptávat půjčky a naopak jako investor peníze půjčovat. Žadatel tak může získat půjčku, na kterou by za normálních okolností u klasické banky neměl šanci dosáhnout. Věřitel má zase šanci na vyšší výnos, než kdyby nechal peníze ležet na spořicím účtu, ale také nižší riziko nesplácení, protože si nakonec sám vybírá, komu prostředky půjčí. Na trhu už funguje řada podobných projektů, mezi nejviditelnější patří Benefi.cz podnikatele Pavla Matouška. Rozruch nedávno způsobila také Zonky, jejímž investorem je Home Credit Lab ze skupiny PPF. Investorský poplatek tam činí jedno procento z proinvestované částky a dvě procenta z půjčené částky. |
| Trh drobných prací Super Soused Na lokálnost sází projekt Super Soused, který se jako první na českém trhu snaží propojit nabídku a poptávku po drobných pracích v domácnosti. Několik milionů korun do projektu vložil investor Lukáš Novák, který je spojován s aplikací pro čtení e-knih Wooky. Službu může využívat každý, živnostenský list není podmínkou registrace. Každý ze Sousedů má svůj profil, ve kterém může popsat svoji praxi a zkušenosti. Zákazník se pak sám rozhodne, kterého si vybere. Po vykonání práce ho vždy veřejně ohodnotí, což ostatním uživatelům pomůže identifikovat ty Super Sousedy, kteří jsou v dané činnosti nejlepší. „Pokud něco nevyjde podle očekávání, my se o to postaráme a zařídíme nápravu, popřípadě mu vrátíme peníze,“ říká k projektu Novák. Super Sousedé neplatí nic předem, poplatek si portál účtuje pouze při zrealizované zakázce. Start-up se navíc netají úmyslem expandovat. „Máme v plánu spustit službu i v dalších evropských velkoměstech, jako je Vídeň, Varšava či Berlín, a počítáme i s Bratislavou,“ dodal Novák. |
