Malárie nebo horečka papatači. Nepříjemné suvenýry z cest | E15.cz

Malárie nebo horečka papatači. Nepříjemné suvenýry z cest

Sdílet na Facebook Messenger Sdílet na LinkedIn
Čtyřicetistupňové horečky, průjmy, bolesti celého těla. To si Ústečané vozí na památku z dovolených.

Poznat africké země se chystá Jitka Šťastná z Ústí nad Labem. Ví, že ze splněného snu by se mohlo stát zkažená léto. Proto se zajímá o praktické věci, jako je očkování proti žluté zimnici a malárii.
„Během jednoho týdne se to zvládnout nedá, počítejte minimálně s třemi měsíci,“ doporučují lékaři.
Nemoc si lidé nemusejí přivézt jako suvenýr z exotické dálky, ale například i z Chorvatska. Leishmaniózu. „Postižení ji rozpoznají podle suchých i mokvavých vředů na místech, kam člověka bodne komár. Existuje i orgánová forma, při které se zvětší játra a slezina,“ říká lékař Petr Husa.
David Kopecký vždy rád cestoval. Nejdříve ze záliby, později mohl poznávat země díky své lektorské práci. Před cestami po evropských státech strach neměl. Očkovat se nenechal, ani o tom neuvažoval. Ale když se chystal poprvé do Thajska, pečlivě prostudoval dostupné materiály o zemi a nutném očkování. Podstoupil je. V tomto případě dal na prevenci.
Libuše Kombercová létá do Austrálie za synem Martinem, který tam odešel za prací před osmi lety a založil tam rodinu. Očkovat se nikdy nenechala. „Proč, ptal se mě syn. Říkal, že to není nutné, že je Austrálie civilizovaná země. Něco jiného by byla cesta do Afriky. Kdybych se tam chystala, určitě bych se očkovat nechala,“ tvrdí Libuše Kombercová.
Ví, že třeba z dovolené v saharské Africe si lidé mohou přivézt malárii. Proti ní ale očkování neexistuje. „Člověk preventivně bere léky, kterými se malárie léčí, aby udržel v krvi dostatečnou hladinu protilátek,“ říká lékař Husa. Mezi příznaky malárie patří čtyřicetistupňové horečky v periodě tří až čtyř dnů, zvětšení sleziny, jater a nedostatek červených krvinek. U těžkých forem malárie dochází k selhání ledvin a postižení mozku.
Dovezené případy malárie zaznamenali v posledních letech hygienici v Ústeckém kraji. „Vždycky šlo o lidi, kteří riziko podcenili. Nepoužívali v exotických zemích kvalitní repelenty, neměli vhodné oblečení a antimalarika,“ říká krajský hygienik Josef Trmal.
Mezi vzácnějšími tropickými nákazami se v Ústí vyskytlo také onemocnění kožní formou leishmaniózy, projevující se kožními vředy v místě vpichu infikovaným komárem. „Shodou okolností tohle onemocnění postihlo jednoho z kolegů, který byl s přírodovědeckou výpravou v pralesích Střední Ameriky,“ dodává Trmal.

Pozor na vodu

Nejčastěji si Češi přivážejí průjmy. Jak salmonelózy, tak kampylobakteriózy, které se vyskytují běžně i v Česku. Vzácněji i břišní tyfus či paratyfus. „Nejzrádnější je, když se na dovolené není kde napít. Z toho plyne závěr nepít vodu z neznámých zdrojů. Je lepší kupovat balenou,“ doporučuje Trmal. A v restauraci odmítnout pití s ledem z tamní vody.
Dost Ústečanů tráví dovolenou v Egyptě, odkud se můžou vrátit se žloutenkou typu A. S hysentérií neboli úplavicí zase ze zemí, kde jsou špatné hygienické podmínky. Člověk, který přijede z ciziny a má příznaky nějaké choroby, by měl nejdříve navštívit svého praktického lékaře. Může mít horečky, bolesti svalů a kloubů, bolesti hlavy, průjmy, zvracení, křeče v břiše. Nemoc se může projevit třeba až čtrnáct dní po návratu. „Pokud vše svědčí o tom, že jde o dovezenou nákazu, měl by člověk svého lékaře upozornit, že jeho potíže můžou mít souvislost s nedávnou cestou,“ připomíná epidemioložka Alena Dvořáková. Většinou pak lékař nemocného pošle za dalším vyšetřením na infekční oddělení nemocnice, kde odborníci pacienta podrobně vyšetří a často začnou i s jeho léčbou. V roce 2008 onemocněl malárií a filariózou muž z Ústí, který pobýval jako obchodník na Papui-Nové Guinei. Vážné onemocnění způsobuje hmyz, který saje krev. Nejčastějšími příznaky jsou podkožní boule, horečky nebo zduření končetin.

Nebezpečí i na Balkáně

Ve stejném roce po návratu z Chorvatska, kam opakovaně jezdila na Korčulu, onemocněla žena z Ústeckého kraje horečkou papatači. Ta se projevuje zánětem mozkových blan, vysokými teplotami, celkovou únavou a vyrážkami. „Nemoc si vyžádala dlouhou rekonvalescenci. Z toho je vidět, že i z blízkých částí Balkánu si lze přivézt nebezpečné nemoci,“ tvrdí Dvořáková.
Horečku papatači přenášejí stejnojmenné dvoukřídlé bodavé mušky, které žijí v subtropických a tropických oblastech Afriky a Asie. Papatači se projevuje někdy jako chřipka, ale může mít i těžký průběh.
„Vyskytuje se v suchých oblastech Středomoří, tedy i v Chorvatsku. Podobným případem je západonilská horečka, která se vyskytuje v zemích, do nichž se často jezdí, jako je právě Chorvatsko, Řecko nebo Kypr,“ říká Dvořáková.

Kolik stojí očkování

Břišní tyfus 500 korun Dětská obrna inaktivovaná 500 korun
Chřipka 250 korun
Cholera 2000 korun (dvě dávky)
Klíšťový zánět mozku 1800 (tři dávky)
Meningokoková meningitida A+C 500 korun
Meningokoková meningitida A+C+Y+W 1550 korun
Meningokoková nákaza C-konjug 850 korun
Plané neštovice 3000 korun (dvě dávky)
Spalničky, příušnice, zarděnky 700 korun Tetan 300 korun
Vzteklina 1500 korun (tři dávky)
Záškrt 250 korun
Žloutenka typu A 2200 korun (2 dávky)
Žloutenka typu B 2250 korun (2 dávky)
Žloutenka typu A+B (dospělí) 4650 korun (3 dávky)
Žloutenka typu A+B (děti) 3000 korun (3 dávky)
Žlutá zimnice 700 korun

Nemoci, které hrozí v zahraničí

Malárie. Nemoc šíří komár anofeles. Čtyřicetistupňové horečky, zvětšení sleziny, jater a nedostatek červených krvinek.
Horečka dengue. Virové onemocnění přenášené komáry. Bolesti těla.
Rickettsióza. Přenášejí ji klíšťata. Horečka s krvácivými projevy. V místě přisátí se vytvoří iniciální morfa, vyrážka.
Schistozomóza. Parazit pronikne do těla skrz kůži, v břiše a v oblasti pánve naklade vajíčka.

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Video