Malé obce a územní plán

Obce bývají někdy postaveny před neřešitelný úkol: schválit územní plán velmi rychle, vyřešit vztahy v území tak, aby byly zajištěny předpoklady pro jeho udržitelný rozvoj, dbát na soulad veřejných i soukromých zájmů a v neposlední řadě i na přírodní, kulturní a jiné významné hodnoty území. Na úseku pořizování územních plánů panuje stále řada mýtů a nejistot, není tedy od věci podniknout malý exkurz do této problematiky, přičemž se pokusíme místo obecného přehledu zaměřit na konkrétní problémy.

O pořizování územního plánu rozhoduje zastupitelstvo obce z vlastní iniciativy nebo z podnětu dalších subjektů (státní orgán, fyzická nebo právnická osoba). Územně plánovací dokumentaci je oprávněn zpracovávat pouze určený pořizovatel, který musí splňovat kvalifikační požadavky. Zpracování územně plánovací dokumentace je vybranou činností ve výstavbě, může být vykonávána pouze fyzickými osobami autorizovanými podle zvláštních předpisů - jsou jimi autorizovaní projektanti (architekti) nebo urbanisté.

Na prácí pořizovatele by měl „dohlížet“ k tomu určený zastupitel, jehož úkolem má být zajistit stálý dohled obce nad všemi fázemi pořizování územního plánu. Zatímco pořizovatel musí mít vysokoškolské vzdělání, odbornou autorizaci a nejméně 3 roky praxe, „určený zastupitel“, který má ze zákona na pořizovatele dohlížet, nemá kvalifikaci předepsánu žádnou.

#####Plánu předcházejí studie

Vlastnímu zadání o pořízení územního plánu mohou předcházet nejrůznější studie, průzkumy a rozbory současného i výhledového využití území. Poté přichází zadání dle § 47 stavebního zákona (zpracuje pořizovatel, schvaluje zastupitelstvo), fakultativně koncept územního plánu podle § 48 stavebního zákona (zde přichází již veřejné projednání, podle jehož výsledku se zpracovávají varianty a opět má poslední slovo zastupitelstvo). Další fází návrhu územního plánu (§ 50 a násl. stavebního zákona) je také okamžik vyjádření dotčených orgánů k plochám, které vyžadují podrobnější řešení. Pro vlastníky pozemků a staveb přichází nejdůležitější chvíle v řízení o územním plánu podle § 52 a násl. stavebního zákona, své námitky mohou vznést nejpozději při veřejném projednání. Veřejné projednání se může několikrát opakovat, pokud dochází k podstatné úpravě návrhu. Územní plán poté schvaluje a vydává zastupitelstvo obce jako opatření obecné povahy podle správního řádu. Schválený územní plán se uloží u jeho pořizovatele (obce), včetně důležitého záznamu o jeho účinnosti a dokladech vzniklých během pořizování.

#####Plán musí respektovat povolení

Tolik obecně a nyní k praktickým otázkám. Územní plán je často pořizován pro území, kde jsou již vydána územní rozhodnutí nebo stavební povolení. Musí je pořizovaný územní plán respektovat? Dle § 79 odst. 1 stavebního zákona vymezuje rozhodnutí o umístění stavby „stavební pozemek umísťuje navrhovanou stavbu, stanoví její druh a účel, podmínky pro její umístění, pro zpracování projektové dokumentace pro vydání stavebního povolení, pro ohlášení stavby a pro napojení na veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu“. Z toho plyne, že svou povahou je tedy územní rozhodnutí a stejně i stavební povolení jedním z limitů využití území. Pravomocná územní rozhodnutí i stavební povolení jsou platná a jejich platnost nemůže být narušena tím, že se vypustí z územního plánu. Koncept musí respektovat vydaná pravomocná územní rozhodnutí a stavební povolení.

Dokladová dokumentace procesu pořizování územně plánovací dokumentace a dokladů má povahu spisu dle § 17 správního řádu.

Pořizování ale není správním řízením a platí koncentrační zásada, že nejpozději při veřejném projednání mohou dotčené osoby uplatnit své námitky. To může vyvolávat dojem, že nahlížení do písemností je omezeno dobou vyvěšení písemností nebo oznámení a lhůtami stanovenými pro podání stanovisek, námitek a připomínek.

Není tomu tak, protože pořizování územního plánu je procesem veřejné správy, který svými důsledky ovlivňuje všechny obyvatele obce. Každý občan má tedy právo (přinejmenším s využitím svobodného přístupu k informacím) seznamovat se a nahlížet do dokumentace, která např. prochází zastupitelstvem obce ve formě konceptu či návrhu.

#####Další požadavky stojí peníze

Během projednávání návrhu územního plánu mohou vznést dotčené orgány řadu připomínek, popřípadě požadovat předložení odborných studií. Již samo pořízení územního plánu představuje pro obce nemalou finanční zátěž, a proto pokud požaduje dotčený orgán státní správy např. studii hluku podél komunikací, nebo studii dopravy, může nedostatek financí celý proces pozdržet. Dotčené orgány skutečně mohou takové studie požadovat, přestože o nich zákon výslovně nehovoří.

Stále důležitější se stává ochrana proti hluku (směrnice EP 2002/49/ES), proto je povinností pořizovatele uplatňovat urbanistická opatření a ta realizovat prostřednictvím územního plánu, resp. regulačního plánu.