Malej Křižák se nezměnil, a to je dobře
Už v žákovských letech sbíral Roman Kreuziger vavříny a prokazoval předpoklady stát se výborným cyklistou. Z tehdejšího oddílu Škoda Plzeň přešel do tréninkového centra talentované mládeže při Dynamu ZČE, kde byla jeho poslední zastávka před odchodem do zahraničí.
„Společné tréninky na silnici jsem příliš neabsolvoval, protože středisko bylo na druhé straně města, ale přípravu na dráze jsem maximálně využíval. Každý mladý cyklista by na dráze jezdit měl, aby se rozvíjel. I proto to byl velký přínos, včetně spolupráce s trenérem Novákem. Na silnici mě pak spíš trénoval táta,“ vzpomíná Kreuziger na dobu ve středisku. Silnice už vyhrávala „Roman byl bezproblémový, nebyl rebel a hodně ho držel táta, se kterým byla rovněž dobrá spolupráce. Uměl jezdit všechno. Trošku koketoval s cyklokrosem, byl dobrý na dráze, ale přeci jen už tehdy začal inklinovat k silnici,“ říká trenér střediska Václav Novák. „Cyklokros je určitě zábavný, dokonce jsem měl medaile z mistrovství Evropy i světa, ale silnice je úplně někde jinde. Jinak se ale na něj rád chodím dívat,“ vyznává se nyní Roman Kreuziger, který v žákovských a kadetských kategoriích tehdy sváděl velké souboje s oddílovým kolegou Tomášem Bendou.
„Byli jsme kamarádi, ale zároveň rivalové, vůbec ve středisku jsme byli dobrá parta, zažili jsme hodně srandy,“ vzpomíná Roman Kreuziger, který tehdy zdědil po otci přezdívku Křižák. „Byly to tenkrát krásné souboje, dokonce jsme spolu vyhráli mistrovství republiky v silniční časovce dvojic. Měli jsme, celé středisko, hodně dobré výsledky, a to se odráželo i ve výborné partě. Roman pak odešel do Švýcarska, a když se vracel, rozdíly ve výkonnosti už začaly narůstat. Byl už jinde,“ vzpomínáKreuzigerův spolujezdec Tomáš Benda, který jezdil dva roky za muže pražské Sparty. Kvůli soukromému podnikání pak už závodní cyklistiky zanechal. Přesto se s „Křižákem“ vídá.
„Hlavně když je v Plzni, zajdeme na kávičku či pivko. Povídáme si samozřejmě hlavně o cyklistice, ale i o sportovních vozech a taky o dalších věcech. Roman zůstal stejný, když je tady, vždy se k nám hlásí,“ cení si Tomáš Benda. Došel nejdál Jeho slova potvrzuje i další člen tehdejšího střediska Petr Říha. „S Romanem si občas vyjedeme, když je v Plzni. Byli jsme ho povzbudit s Petrem Čechurou i na Tour de France a příští rok plánujeme za ním zajet na Giro,“ říká nyní soukromý podnikatel, který ještě závodí v amatérských závodech.
„Tehdy to byla výborná parta a spousty legrace. V Brně na závodech jsme jezdili na kolech i po chodbách hotelu, kde jsme byli ubytovaní,“ se smíchem vzpomíná Jiří Říha. A s Brnem si okamžitě vybavil příhodu i trenér Václav Novák. „Přivezli jsme Romana do Brna na dráhu na závody, kde byl absolutně nejmladší. Byl tehdy hubeňoučký, maličký, na startu nebyl vidět. Ale když odstartoval, tak to byl totální Křižák. Všechno na doraz a hned za mnou všichni chodili, kdo to je. Už tenkrát to byl první impuls, že to v sobě má a někam to dotáhne. Předpověď neklamala. Jestli chce někdo jít v jeho stopách, ať k nám na Dynamo přijde, pozná a vyzkouší si tento krásný, ale tvrdý sport,“ uzavírá a zve zároveň trenér sportovního centra mládeže Václav Novák.
