Maluje Kadaňsko. Po celý život | E15.cz

Maluje Kadaňsko. Po celý život

Malíř Vojtěch Kraus je od dětství věrný Kadani. A ve své tvorbě zůstává i nadále. Třebaže její okolí už není tak malebné jako dřív.

Kadaň / Už koncem padesátých let mohli lidé Vojtěcha Krause spatřit, jak maluje v kadaňských ulicích. Spolu s učitelem kreslení Josefem Kokešem. Bydleli blízko sebe, oba malovali realisticky.

„Vojta měl vždycky nevšední zájem o malování a prostředí, kde vyrůstal. O romantickou vilku s jedlí a zahradou v Havlíčkově ulici. A také s jeho usměvavou matkou, otcem – doktorem práv a sestrou Danou,“ říká jeho dlouholetý přítel, kadaňský malíř Pavel Wolf.

Nejšťastnější léta

Vojtěch Kraus miluje staré městské části Kadaně a okolní krajinu. Léta mezi jeho patnáctým a osmnáctým rokem patřila k nejšťastnějším. „Naučil jsem se zachycovat skutečnost. Byla to doba plná objevitelských radostí,“ svěřuje se Kraus.

Později ho přijali na Palackého univerzitu v Olomouci. „Tam jsem v polovině šedesátých let prožil moderní výtvarné impulzy v prostředí kvalitních profesorů v čele s Václavem Zykmundem. Oddálily mě od záměrů učitele Kokeše malovat realisticky,“ vzpomíná pětašedesátiletý Kraus. Prošel malířské postimpresionistické směry. ,,Vojta se mi v té Olomouci zkazil,“ prohlásil tehdy Kokeš.

Příznivý vliv

Filozofická fakulta Univerzity Olomouc měla ale na Krause příznivý vliv. Stal se středoškolským profesorem zběhlým v literatuře a výtvarném umění. Získával bohaté zkušenosti s olejomalbou. Mnohdy zoufal, když viděl, co barvy na obrazech dokážou za řadu let udělat. V současnosti proto bádá v literatuře pro výtvarníky a zkoumá obrazy věhlasných malířů.

Návrat k tradici

Vojtěch Kraus se vrátil ke Kokešově tradici. K tomu, co ho těší. Maluje realisticky svět kolem sebe, objevuje krásu barev, tvarů a materiálu předmětů. Po vzoru Maxe Švabinského sbíral motýly a zkoušel je malovat.

Jeho náměty, tvořené většími nánosy barev, jsou Františkánský klášter v Kadani a okolí Ohře, polní cesty a Krušné hory. Nemá rád krajinu na levém břehu Ohře poničenou průmyslem a důlní činností.
Zátiší si staví z ovoce, zeleniny, květin, dýmek, nádobí a potravin. V grafikách, převážně krajin a Kadaně, pracuje suchou jehlou.

Předání štafety

Obrazy Josefa Kokeše a Vojtěcha Krause obdobně promlouvají k divákům. Kraus se pokusil mnohokrát svým svěřencům na gymnáziu předat pomyslnou uměleckou štafetu nejlepší výtvarnou výukou. Nejen z osnov, ale i z vlastních zkušeností. „Důraz na průpravu v kresbě a malbě ale mnozí jeho svěřenci podcenili a nedodrželi,“ vysvětluje Wolf. Kraus přiznává, že je zklamaný úrovní tvorby dnešních malířů. „Mnozí neovládají základní průpravu. Nedokážou nakreslit portrét, figuru, zátiší, krajinu a hned utíkají k abstrakci. Anebo k primitivní fantazii. Chtějí diváky šokovat. Jejich díla neznají pokoru, mnohdy bývají i dekadentní a urážlivá. Objevují se díla zhotovená na počítačích s předstíranou malbou,“ posteskl si Kraus.

Přestože má velké zdravotní problémy, pořád maluje a každoročně vystavuje se Skupinou kadaňských výtvarníků, kde je vůdčí osobností.

Realismus je věčný

Své obrazy prodává Vojtěch Kraus za skromné, nepřemrštěné ceny. ,,Dříve jsem prodával obrazy přes soukromé galerie. Tím, že si majitel galerie na mých obrazech přidával marži až pět set procent, stávaly se neprodejné,“ namítá umělec.

Krausovi je líto, že realistický styl malování už jenom málokdo vyučuje. „Věřím, že se k němu malíři vrátí. V galeriích se realismus opět prosadí. Ukáže se, že přetrvá kvalitou věky. Je sice náročný, ale ryzí,“ míní malíř.

 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!