Malý karatista chce být jako Norris
Právo nosit černý pás na kimonu je snem každého vyznavače bojového umění. Stejně je tomu i u karate. Za černým páskem jde také talentovaný bojovník z Karate klubu Klatovy 3K, Vojtěch Míka z Běšin. A má skvěle našlápnuto. „Černý pásek by byl super. Ale to je ještě daleko. Letos chci získat fialový. No a do černého mi pak ještě budou zbývat další fialový a tři hnědé,“ připomíná jedenáctiletý majitel zeleného pásku a šestého kyu, žákovského technického stupně.
Má za svým černým snem skvěle našlápnuto. Na tatami podává výborné výkony, důkazem toho je i tučná sbírka medailí. Všimli si jich i odborníci hledající adepty pro reprezentaci Plzeňského kraje na čtvrtou letní olympiádu dětí a mládeže v Táboře. „Byla tam konkurence jako blázen,“ vzpomíná Vojtěch Míka. „Neumístil jsem se,“ lituje. „Ale moc se mi tam líbilo. Bylo to fakt jako na opravdické olympiádě. Oheň, ceremoniály a tak,“ dodává. Žák šesté třídy Masarykovy základní školy v Klatovech, kterého nebaví čeština a nejradši má tělocvik a přestávky, obdivoval od malička bojovníky především na televizní obrazovce. A tak když přišel kamarád před dvěma roky s nabídkou chodit na karate do Klatov, neváhal. Ani rodiče nebyli proti.
„Netušili jsme, že v Klatovech jsou i další kluby. Ale teď jsem moc rád, že chodím právě do 3K. Trenérka nás dost naučí. Je teda přísná. Ale to asi musí být, jinak by se z nás zbláznila. Ovšem dá se to s ní vydržet, takhle má autoritu a je spravedlivá,“ říká bojovník, který však není doma jediným majitelem kimona. „Na karate se mnou chodí starší bráška. Asi je to výhoda. Pomáháme si. Když něco jeden z nás neví, druhý mu poradí. Doma se sice občas popereme, skóre je ale vyrovnané, i když je brácha o dva roky starší a třicet kilo těžší,“ dodává Vojtěch Míka, který má doma velkou podporu, ale tu největší u svého dědy. „Moc mi fandí. Sice mě ještě na žádných závodech ani při tréninku neviděl, ale já mu všechno předvádím doma,“ tvrdí školák, který si nedokáže vysvětlit, proč dědeček je z karate tak nadšený, když se mu nikdy sám nevěnoval. „Chodil jen do Sokola,“ upřesňuje. Černovlasý okatý kluk z Běšin kromě karate zvládá také hru na klarinet a plavání.
„Baví mne všechno,“ nedokáže vyzdvihnout jeden z koníčků. Jasno v tomhle nemá, ale už ví, čím bude. „Půjdu do zásahové policejní jednotky nebo do speciálních sil, které jezdí na mise,“ tvrdí přesvědčivě jedenáctiletý bojovník, který by neváhal prvky karate použít v nebezpečí ani při ochraně rodiny nebo kamarádů. „Naštěstí jsem je ale zatím vytáhnout nemusel,“ podotýká nadějný karatista, jehož velkým vzorem je Chuck Norris, známý ze seriálu Walker, Texas Ranger. „Je to několikanásobný mistr světa v karate. Je to borec. Chtěl bych být jako on,“ sní.
