Mám rád čistý stůl, říká Gustav Fifka | E15.cz

Mám rád čistý stůl, říká Gustav Fifka

Poslední osobností města v seriálu Sedmičky je klatovský keramik Gustav Fifka.

V mládí nikdy s hlínou nepracoval. Snad proto chtěl keramik Gustav Fifka z Klatov původně studovat výtvarnou školu. Nakonec zvolil Střední keramickou školu v Bechyni, obor výtvarného zpracování keramiky. Tady začal pronikat do tajů práce s hlínou. „V mládí jsem chodíval krajinou neklidný. Hledal jsem motiv, chtěl se ho zmocnit, přisvojit a přetvořit banální realitu do velkolepého artefaktu. Tenkrát to bylo přirozené, ale zároveň hodně bláznivé,“ vzpomíná na své umělecké počátky Fifka.

První zkušenosti získával v družstvu Keramo v Kostelci nad Černými lesy. Tam pracoval deset let. Dalších šest let v Keramických závodech v Chlumčanech u Přeštic. Současně se zaměstnáním ale už začaly vznikat jeho vlastní práce, plány a kresby. Postupně se stal specifickým umělcem, jehož díla charakterizuje nezaměnitelný rukopis. Gustava Fifku nejčastěji jeho známí a obdivovatelé najdou v jeho dílně ve sklepě domu, kde už léta s rodinou žije. Poházené nářadí, pracovní pomůcky, rozdělaná díla a další věci, mnohdy tak typické pro umělce, jsou Klatovanovi naprosto cizí.

„Moje práce musí mít předem daný řád. Nejraději pracuji na cyklech, přeskakování z tématu na téma je mi cizí. V dílně dost často uklízím. Tím mnohé překvapím. Mám totiž rád čistý stůl,“ říká o své práci Fifka. Typická keramika Díla známého keramika z Klatov, vznikající točením a modelováním přímo na hrnčířském kruhu, mohli obdivovat lidé na samostatných, ale i společných výstavách, při kterých se schází hned několik umělců najednou.

Okresní muzeum v Klatovech, Galerie Luna Plzeň, Galerie Fronta nebo Zelený dům v Praze. To je výčet několika samostatných Fifkových výstav. Dále pak výstava západočeských výtvarných umělců v Praze, Vilniusu, Rize, Moskvě, Berlíně. Nebo Přehlídka české keramické tvorby v Mnichově, Brémách či v Groningenu. To jsou příklady společných výstav. „Jako divák mám raději samostatné výstavy. Nejlépe retrospektivní. Na nich je vidět celý proces zrání umělce, včetně všech chyb, kterých se může ve své kariéře dopustit,“ tvrdí Fifka.

Dodnes jsou jeho díla zastoupena ve sbírkách klatovského muzea, v Galerii Klatovy/ Klenová, ale i v plzeňské Západočeské galerii. Jeho keramická stěna na téma Hry zdobí od roku 1984 prostory Fakultní nemocnice v Plzni - Lochotíně. Keramickou mozaiku obdivují i klienti jedné z klatovských bank. A pro rekreační středisko v Kašperských Horách vytvořil dva reliéfy na téma dolování a rýžování zlata. Vloni vytvořil ve své dílně logo, které symbolizuje letošní výročí 750 let založení města Klatov. Jeho díla oceňují i mnozí Klatované, kteří vybrali keramika do dvacítky osobností města.

„Poetické výstavy Gustava Fifky nechají v člověku silný dojem a zároveň ho naplní štěstím,“ říká o umělci Jaromíra Bošková z Klatov. Jiří Silovský si myslí, že Fifkova tvorba je typická pro Klatovy. „Když jdu na výstavu, pokaždé jeho díla poznám, ani se nemusím dívat na jméno autora,“ tvrdí Silovský. Ze tří dětí se snad nejvíc otcově práci přiblížila nejmladší Jaroslava.

„Studovala španělštinu a několik knih doplnila velmi pěknými karikaturami,“ chlubí se pyšný otec. Nejstarší dcera Pavla se věnuje psychologii. A prostřední syn Gustav zdědil po otci umělecké cítění v grafické podobě. Pracuje totiž jako počítačový grafik. „Snad najdu své pokračovatele ve svých vnoučatech. Myslím, že určité nadání má nejstarší Pavlin syn. Uvidíme, jak to s ním půjde dál,“ říká Gustav Fifka.

 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!