Novinka je primárně určena pro okamžiky, kdy lékař ošetřuje hluboký kaz v těsné blízkosti zubní dřeně (pulpy). Zubaři místo ošetření v současnosti překrývají hydroxidem vápenatým či materiálem zvaným MTA, na kterých následně staví klasickou plombu. Tyto zákroky často končí podrážděním a bolestí zubu, v 10 až 15 procentech případů dokonce nutností zub opět vyvrtat, zubní dřeň vyjmout a vyčistit kořenové kanálky.
Kmenové buňky v akci
Materiál, který vyvinuli vědci z University of Nottingham a Wyssova Institutu při Harvardově Univerzitě, funguje tak, že stimuluje zubní dřeň a v ní obsažené kmenové buňky. Ty se v reakci začnou množit a specializovat, v tomto případě na tvorbu zuboviny v místě kontaktu s ním, čímž dojde k opětovnému a hlavně přirozenému utěsnění zubní dřeně.
„Náš syntetický biomateriál je možné použít k tvorbě klasické plomby stejně, jako doposud používané materiály, jen s tím rozdílem, že se může přímo dotýkat zubní dřeně,“ tvrdí výzkumníci na webu univerzity. Za svoji práci již obdrželi ocenění v soutěži UK Royal Society of Chemistry’s Emerging Technologies, kde jim porota přiřkla druhé místo.
Odborná veřejnost nyní čeká, až vědci zveřejní bližší detaily o svém materiálu. Jejich dílo totiž krom hodnocení porotou ve zmíněné soutěži zatím neprošlo standardním akademickým hodnocením (peer review).