Manažerky. V práci mužům šéfují, doma hledají pochopení | E15.cz

Manažerky. V práci mužům šéfují, doma hledají pochopení

Josef Beneš

Všechny mají vysokoškolský diplom nebo také dva. Ve Frýdku-Místku vedou významné podniky a firmy. Dohromady šéfují více než třem stovkám lidí.

Zita Maršálková vede frýdecko-místecké katastrální pracoviště od jeho vzniku před sedmnácti lety. O rok později se Jiřina Jalůvková stala předsedkyní okresního soudu. Za další tři roky se Eva Zykmundová ujala funkce ředitelky soukromého čtyřletého a osmiletého gymnázia. V té době Jana Adamczyk Vicherová navštěvovala střední školu jako studentka. O kariéře vedoucí Aquaparku Olešná neměla ani tušení. Do městské společnosti Sportplex nastoupila před třemi lety. To už Kateřina Valentová byla téměř rok ředitelkou polikliniky.

Slušné, ale rázné

Kdo v životě zkusil manažerskou práci, ví, že občas bývá dost těžké usměrnit i malý kolektiv několika lidí. U okresního soudu a na poliklinice jich pracuje okolo stovky. „Slušné chování a osobní příklad. To jsou mé zásady. Pokud ale někdo neplní své povinnosti, bývám nekompromisní,“ popisuje svůj recept přesedkyně soudu Jalůvková. Podobných zásad se drží i ředitelka polikliniky. Snaží se dodržet dané slovo a rozumět tomu, co její podřízení dělají. „Nesmím opomíjet jejich názory. Zároveň se jimi ale nemůžu nechat semlít. Důležitá je odvaha rozhodnout a nést odpovědnost,“ říká Valentová. Poliklinice šéfuje už čtyři roky. Nejtěžší manažerský úkol pro ni byl sehnat schopné lidi a obsadit volná pracovní místa. S respektem u mužů neměla problém, ale připouští, že jí možná někteří nevěřili. „Byli s chválou opatrní, ale to bylo jen na začátku,“ říká Valentová. Velkou oporou jsou jí její manžel a syn, oba lékaři. „Oba mi fandí. Často se s nimi radím, hlavně s manželem,“ uvádí Valentová. Na podřízené nikdy nekřičí a i ve chvílích, kdy si někdo přijde stěžovat za ní, zachovává klid. „Lidé si občas přijdou postěžovat za něco, co s poliklinikou ani nesouvisí. Za ta léta praxe ale vím, jak uklidnit i vyhrocené chvíle,“ uzavírá Valentová.

Muži? Žádný problém!

Pracovitost. Téhle vlastnosti si úspěšné ženy z Frýdku-Místku u podřízených váží nejvíce. Třeba když na úkor volného času zastoupí za nemocného kolegu. „Mám ráda pečlivé lidi, kteří umí zvládat těžké situace s elegancí. Nebo umění přiznat chybu a snaží se ji napravit,“ říká vedoucí aquaparku. Když studovala střední školu, toužila pracovat v Povodí Odry a jednou pomáhat v krizovém štábu při povodních. Sen o vodním zaměstnání se jí tak vlastně splnil. „Ale měla jsem i těžké chvilky. Hlavně když jsem propouštěla lidi. Neměla jsem v tom praxi. Myslím si, že toto je jedna z nejobtížnějších věcí v práci manažera,“ míní Vicherová.Do budoucna ji čeká ještě další manažerský oříšek. A sice šetřit a zase šetřit. Zástupkyň něžného pohlaví na manažerských místech každý rok přibývá. „A stále jich není dost. Máme co dohánět,“ míní ředitelka gymnázia Zykmundová, přestože ve školství jsou ženy v převaze. Ředitelka katastrálního pracoviště postrádá ženy spíše ve vrcholných státních orgánech. „Máme sice předsedkyni Poslanecké sněmovny, ale ve vládě jsou samí muži.“
S těmi níže postavenými se manažerkám spolupracuje dobře. „Nemáme s tím žádný problém,“ tvrdí všechny bez výjimky. „Naštěstí mě vždy obklopovali příjemní a kultivovaní lidé,“ doplňuje Zykmundová.
Žádný odstup nebo zášť ze strany mužů dosud nepocítila ani šéfka katastru. „Ženy řídí také pět z devíti katastrálních pracovišť
v kraji. Nikdy jsem se nesetkala s tvrzením, že bychom si vedly hůře než muži,“ připojuje Maršálková.

Jsme dokonalé!

Úspěšné manažerky znají své přednosti i slabiny a umí jich využít. „Žena se dokáže vžít do pocitů druhého lépe než muž, kromě toho zvládá několik věcí najednou. A slabiny? Ty rozhodně nebudu prozrazovat,“ usmívá se Adamczyk Vicherová. Odborníci tvrdí, že ženy jsou tvořivé a mají cit. Naproti tomu při rozhodování mívají méně odvahy k razantním změnám. To jim často brání, aby se prosadily. Mnohé také neumějí ihned po návratu domů hodit pracovní starosti za hlavu. „Neumím to, pracuju pořád, i o víkendu. Ale není to dobře,“ připouští šéfka polikliniky Valentová. „V poslední době jsem prožila hodně neklidných nocí kvůli propouštění,“ přidává čerstvou zkušenost Maršálková. Stres, únava a potřeba vše řídit. S tím dlouho bojovala ředitelka gymnázia Zykmundová. „Nějakou dobu mi trvalo, než jsem se toho doma zbavila,“ přiznává Zykmundová.

Autor: Josef Beneš
 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!