Máš peníze? Jestli ne, tak tě zabiju

Žijí v nově opraveném paneláku a zrekonstruovaných bytech, ale radost z toho nemají. Bydlí totiž hned vedle ubytovny hrůzy.

Z ubytovny na sídlišti Březinky v Jihlavě, kde na začátku března brutálně umlátila žena svoji sokyni ze žárlivosti, vyšel podnapilý chlapík a zapaloval si cigaretu. Přitom oslovil muže vedle něj a zeptal se ho, jestli mu dá nějaké peníze. Když dostal odpověď, že ne, chytil muže kolem ramen, s úsměvem na rtech mu přiložil pěst k břichu, kterou naznačoval bodnutí nožem a při tom hlesl: „Tak to tě asi zabiju.“

Vzhledem k nedávné události to znělo jako černý humor, ale k smíchu to moc nebylo. Do smíchu není ani lidem v sedmipatrovém, nově opraveném domě, který stojí pár metrů od ubytovny. Ti říkají, že podobné výjevy jsou tu na denním pořádku.

„Pro nás je to už delší dobu místo hrůzy,“ svěřil se Oldřich Procházka. A není sám. Šestnáct partají si stěžuje na nekonečný seriál hluku, hádek a absolutní netolerance od lidí, kteří na ubytovně bydlí. „Bojíme se pouštět děti ven. Nemůžeme si ani otevřít okna, jinak bychom se nevyspali,“ říká majitelka bytu, která nechce říci své jméno, protože má strach z pomsty. Podobně to cítí i ostatní z domu, kteří se chystají sepsat petici.

„Problémy jsou tu opakovaně a nikdo nám zatím nepomohl. Byty v podstatě ztratily hodnotu, protože nikdo do takového prostředí nebude chtít jít,“ říká domovník Miroslav Musil. V některých bytech ze strachu, že jim do pokoje přiletí cihla nebo láhev, raději dávají dětské postýlky co nejdál od oken.
„Na ubytovnách se mezi sebou často perou a vulgárně si nadávají. Naše děti to všechno slyší. Máme strach, že s tím hned tak někdo něco neudělá,“ tvrdí další obyvatelka domu.

Provozovatel ubytovny Milan Vítek se svých nájemníků ale zastává. „Jestli dochází k nějakým hádkám s lidmi z paneláku, je to vzájemné. Když jim někdo nadává do cikánů, nechtějí si to nechat líbit,“ tvrdí Vítek. Jenže městští strážníci už zde řešili desítky stížností nejen na rušení nočního klidu.