Masaryk se zase stěhuje

Bronzového Masaryka čeká další stěhování. A Gottwald dál leží v garáži.

Socha prvního československého prezidenta, která stála na náměstí T. G. Masaryka, zmizela. Ne že by se Masaryk znelíbil zlínským radním, jen se připravuje na přesun na nové místo.

„Sochu čeká prohlídka, očištění a menší opravy. Na podzim, při otevření Kongresového centra, bude stát na stejném místě jako v roce 1945,“ vysvětluje Kateřina Pešatová ze zlínského magistrátu.

A snad tam už vydrží. Bronzový Masaryk si totiž užil přesouvání a schovávání dost. Když v lednu 1939 jeho sochu přivezli do Zlína z ateliéru sochaře Otakara Španiela, nestihli ji ani postavit kvůli německé okupaci. „Jen díky statečnosti několika lidí se sochu podařilo ukrývat po celou dobu války,“ upozorňuje ředitel státního okresního archivu David Valůšek.

Mezi školami na dnešním náměstí T. G. Masaryka vydržela socha do roku 1960, kdy ji komunisté tajně v noci odvezli. Zakladatel Československa putoval do garáže u zámečku Klečůvka. Zanedlouho Masaryka o pár desítek metrů dál, na lépe viditelném místě a na monumentálnějším podstavci, vystřídal „první dělnický prezident“ Klement Gottwald. Masaryk se na místo mezi školami vrátil na podzim 1968.

Normalizace ale přituhovala, a tak musel v roce 1973 zase zpátky do garáže. Až v roce 1990 se oba státníci vyměnili. Na náměstí i v garáži. Místo Gottwalda je dnes jen trávník. Masaryka postavili na původní místo, i když školy mezitím zbourali. V roce 2005 se ovšem musel první československý prezident zase stěhovat. Tentokrát ne kvůli změně režimu, ale kvůli stavbě Kongresového a univerzitního centra.

Co bude s bronzovým Gottwaldem odpočívajícím v „prezidentské“ garáži na Klečůvce, radní dodnes nevědí. Podle sochaře Jaroslava Kovandy by nebylo dobré sochu zničit. „Po umělecké stránce patří mezi nejpovedenější Gottwaldovy sochy. Bylo by škoda, kdyby o tuto sochu Zlín přišel podobně jako kdysi o Franze Josefa. Vypovídá o své době,“ říká Kovanda.

Busta císaře Františka Josefa stála před budovou měšťanské školy, dnes sídlem krajské knihovny. „Lidé ji v roce 1918 vytrhli z podstavce a pověsili za krk na lípu uprostřed náměstí,“ vysvětluje ředitel archivu Valůšek.