Masožravé rostliny umějí počítat, zjistili vědci

Masožravá rostlina

Masožravá rostlina Zdroj: profimedia

Ve filmu Adéla ještě nevečeřela předváděla masožravá květina Pavlovův reflex. Tvůrci netušili, jak blízko jsou skutečnosti.

Výzkumníci z Univerzity ve Würzburgu zkoumali mucholapku podivnou, masožravou rostlinu, jež dokáže přežít i v půdě bez živin. Umožňuje jí to sklapovací past, do níž lapá hmyz. Jak ale rostlina pozná, že se jí vyplatí sklapnout past a začít trávit? Němci zjistili, že to počítá. Do pěti.

„Mucholapka podivná si dokáže spočítat, kolikrát se oběť dotkla sklapovací pasti, a podle počtu impulzů aktivuje své trávicí žlázy,“ uvedl šéf výzkumu Rainer Hedrich ve studii publikované v časopise Current Biology. První dotek ve sklapovacím aparátu past nastaví, druhý už vyvolá sklapnutí.

Avšak až třetí impulz a následující podněty, které vysílá oběť ve snaze se vyprostit, spouští vylučování hormonu. Ten uvádí do chodu transportní dráhy pro živiny, zvláště ty, jež přepravují sodík. Celkové množství zachycených impulzů rostlině řekne, jak velkou kořist ulovila a zda má cenu ji začít trávit. Trávicí šťávy se přitom uvolňují vždy až po pátém podráždění.

Rostlina se podle vědců naučila počítat, respektive si vyvinula počítací mechanismus, aby vyhodnotila, kdy se jí vyplatí podnikat nějakou akci – týká se to především vypouštění vzácných trávicích šťáv a odhadu jejich potřebného množství.

„Rostlina si tímto počítáním bilancuje své zdroje a efektivitu lovu,“ vysvětlil Hedrich. Záhadou také zůstává význam transportních sodíkových drah pro funkci rostliny. Vědci teď chtějí zkoumat geny, které ovlivňují vjemy a chemické pochody potřebné k masožravému životnímu stylu.

Hluk má vliv i na vývoj rostlin

Blanka Kocourková: Tradiční rostliny mizí