Méně vrtání v zemi. EU má nový plán pro budování rychlého internetu

internet

internet Zdroj: xerafy.com

Jan Sedlák
Z původně plánovaných 9 miliard eur na budování digitálních agendy v rámci zemí Evropské unie je sice nakonec pouhá miliarda, eurokomisařka Neelie Kroes už má ale další plán, jak Evropanům přinést rychlejší internet. Její kancelář včera předložila návrh nařízení, které nařizuje to, aby se se zaváděním přípojek a optických linek počítalo při stavbách či renovací budov a při výkopových pracích.

Evropská komise spočítala, že až 80 procent nákladů na budování vysokorychlostních internetových spojů padne na nutné doprovodné práce, zejména pak hloubení koridorů v zemi a podobně. Návrh, který tým kolem Neelie Kroes předkládá, by údajně měl tyto náklady snížit až o 30 procent a mohl by firmám ušetřit mezi 40 až 60 miliardami eur.

Součástí regulačního opatření je několik kroků, které mají tuto situaci zlepšit. Komise například chce, aby do již vybudované infrastruktury byl za „férových a rozumných podmínek otevřen přístup“. Do infrastruktury se počítají různá potrubí, vstupní šachty, sloupy, stožáry, antény a další podzemní prostory a podpůrné konstrukce.

Společně v jedné trubce

Poskytovatelé internetu by tak jinými slovy mohli získat přístup například do prostor, kudy jiná společnost vede dálkové potrubí, a tam položit vlastní optická vlákna. Při budování nové infrastruktury by zase mělo být automaticky počítáno s okamžitou instalací internetových spojů, aby se ušetřily náklady a čas.

Komise tak chce zlepšit spolupráci při podobných stavebních pracích tak, aby jakýkoliv poskytovatel internetu či operátor mohl vstoupit do jednání s budovateli infrastruktury. Při stavbě či renovaci budov by zase mělo být dbáno na to, zda jsou připraveny na vysokorychlostní internet. Pro mnoho zejména mladých lidí je nicméně toto jedna ze základních podmínek, když si pořizují bydlení (podobné je to i u firem a komerčních prostor) a podobné aktivity jsou řízeny poptávkou trhu.

Kroes nicméně argumentuje tím, že v současné době neexistuje žádné „tržiště“ pro fyzickou infrastrukturu a že je v této oblasti malá transparentnost. To, že výkopové práce budování internetu prodražují, je každopádně fakt. Na tuto skutečnost už delší dobu upozorňuje například česká ICT Unie, která zábor půdy uvádí jako jeden z největších problémů.

„Každý si zaslouží rychlejší broadband,“ píše Neelie Kroes ve svém prohlášení. „Chci spálit byrokracii, která nám nedovoluje se k tomuto dostat. Evropská komise chce zajistit rychlejší a levnější internet.“ Při budování nových pravidel se chce Evropská komise inspirovat úspěšnými projekty z Německa, Španělska, Francie, Itálie, Litvy, Nizozemska, Polska, Portugalska, Slovinska, Švédska a Velké Británie.

Aktivní eurokomisařka původně počítala s tím, že do budování broadbandu napumpuje kolem 7 miliard eur, díky čemuž budou mít do roku 2020 všichni občané EU přístup k internetu o rychlosti alespoň 30 Mb/s a polovina z nich pak dokonce ke 100Mb linkám. a digitální agenda se tak musí spokojit pouze s miliardou a nefinanční podporou podobnou této aktuální.

Kroes už ostatně při zkrácení rozpočtu tvrdila, že za rychlý internet bude jinými cestami bojovat dále. Na broadbandu totiž stojí její další plány spojené například s budováním eGovermentu, jednotného evropského trhu a výkonnější ekonomikou s přidanou hodnotou. Předkládaný návrh není jedinou novou aktivitou EK – financován je například .

S rychlým internetem v rámci počítá také tuzemská vláda. Prozatím však není jasné, jak se ke schválené strategii postaví. Na internet totiž měl jít několikamiliardový výtěžek z aukce mobilních kmitočtů, ta byla ale zrušena.