Město krizi zvládá, ve škodovce se obávají pracovních sobot

Mladá Boleslav se připravila na nezaměstnanost, na jaře se začala situace v automobilce obracet k lepšímu. Odboráři se nyní dokonce obávají pracovních sobot.

Když se doma i ve světě přestala kupovat auta, mladoboleslavská Škoda omezila výrobu a začala propouštět. Opatření se sice až tak netýkalo kmenových zaměstnanců, ale zasáhlo firmy, které pro automobilku pracovaly.

Báli se kriminality

„Jakmile jsme se dozvěděli, že automobilka bude snižovat výrobu a začne propouštět cizince, začali jsme jednat,“ řekl mladoboleslavský primátor Raduan Nwelati.

„Měli jsme obavy, aby ve městě nestoupla kriminalita. Ve spolupráci se státní a cizineckou policií jsme vytvořili pracovní skupinu. Ta situaci sledovala a na případné problémy se připravila. Naštěstí moc potíží nenastalo, většina cizích státních příslušníku odjela domů,“ vysvětlil Nwelati.

Mladoboleslavská Škodovka se odrazila ode dna letos na konci února. Tehdy oznámila, že se vrací k plnému pracovnímu týdnu. To znamená k výrobě od pondělí do pátku.

Předtím kvůli propadu odbytu musela automobilka nejprve několikrát odstavit výrobu a propouštět, pak zrušila pracovní pátky.

Na jaře se ale situace ve Škodovce rychle změnila. „Zavedení šrotovného v Německu mladoboleslavskou automobilku zmlsalo. Její prodeje v zemi díky tomu velice vzrostly. Takže se začaly zvyšovat i požadavky na pracovní výkony zaměstnanců. Firma by chtěla zavést i pracovní soboty,“ nechal se slyšet odborářský šéf ve Škoda Auto Jaroslav Povšík.

Odboráři radost nemají

Odboráři z těchto nových plánu tak velkou radost neměli. Protože zájem o nová auta muže zase velmi rychle opadnout,“ vysvětlil Povšík. „Ano, šrotovné bude lidi povzbuzovat k výhodnému nákupu aut. Až je ale budou mít, prodeje automobilky zase rychle klesnou,“ tvrdil mladoboleslavský odborářský boss.

Pro lidi, kteří o práci přišli, zřídil letos v únoru magistrát v jedné ze svých budov krizové centrum.

V něm se lidé mohou zadarmo poradit s právníkem, ekonomem, psychologem a sociální pracovnicí.

„Do našeho centra přišlo zatím pres 650 klientu,“ říká manažerka krizového centra Jiřina Junková.

„Největší zájem je o právní poradnu. Lidé nejčastěji potřebují poradit s ukončením pracovního poměru a s možností odstupného při výpovědích“, doplňuje Junková.

Centrum se snaží pomáhat lidem postiženým hospodářskou krizí. „Žadatele, kteří jsou podezřelí, že naše bezplatné služby chtějí zneužít, odmítáme,“ tvrdí manažerka krizového centra.

Deset milionu na půjčky

Do centra přicházejí často lidé v nouzi, kterým chybějí peníze a potřebují pomoc. Přišli o invalidní důchod nebo ukončili pracovní poměr bez nároku na podporu v nezaměstnanosti.

„V takových případech jim poskytneme dávky hmotné nouze nebo jim alespoň poradíme, jak postupovat dál,“ dodává Junková.

„Pro postižené lidi jsme ještě vytvořili zvláštní fond. Deset milionů korun z něho jde na bezúročné půjčky. Ten může pomoci nezaměstnaným lidem bez zaměstnání, kteří nemohli splácet hypotéky,“ řekl primátor Nwelati.

Půjčku radní omezili do dvě stě tisíc korun na osobu.

Dvanáct nových správců

Nwelati řekl, že se představitelé města snažili vytvořit alespoň pár nových pracovních příležitostí.

„Chtěli jsme, aby nebyla účelová, ale taková, která městu opravdu prospějí. Tak vznikl projekt dvanácti správců městských čtvrtí. Mají za úkol starat se o svěřenou oblast. Procházet ji, zjišťovat a řešit různé nedostatky,“ vysvětlil primátor Nwelati.

Lidé si správců brzy všimli. „Jednoho pana správce potkávám velmi často, když jdu se psem na procházku. Musím uznat, že od té doby, co tu pracuje, je kolem pořádek,“ řekla Alena Havelková z Mladé Boleslavi.

„A nikde se tu nepovalují papíry. Když ano, brzy zmizí. Mám pocit, že i lidé jsou teď pořádnější, když vidí, že se někdo o jejich okolí stará,“ dodala Havelková.