Město krvácí ze ztrátových lázní

Klášterec nad Ohří / Sen Klášterce nad Ohří o tom, že se stane evropským lázeňským městem, se hroutí. Před rokem s velkou slávou otevřené lázně zatím jen vysávají městskou kasu. „Ztrátu odhaduji na pět milionů korun. Za dobrý výsledek bych považoval čtyři miliony,“ přiznal místostarosta Stanislav Stehlík, který je od března novým předsedou představenstva Lázní Evženie.

Opozičním zastupitelům se zdá, že si město vzalo moc velké sousto. Sociální demokrat Miloslav Řebíček má za to, že rozjezd měl řídit krizový manažer. „Zahájit jejich provoz je velmi složitá záležitost, s níž nikdo nemá zkušenosti,“ řekl.

Do výstavby lázní se z veřejných peněz investovalo přes čtvrt miliardy. Nečekaně vysoké dotování lázní z rozpočtu ale nekončí. Už loni nasypal Klášterec do Evženie tři miliony na nákup vybavení. Starosta Jan Houška popírá, že by se lázně dostaly do skluzu. „Vše běží, jak jsme si naplánovali. Jen ve snaze je dovybavit, je potřeba víc peněz,“ prohlásil.

Pouhé hrstce hostů, kteří sem jezdí, lázně zatím ani zdaleka nenabízejí takový komfort, jaký slibovaly. Původně tu měl vyrůst hotel se sto dvaceti lůžky, město na něj ale nedostalo evropskou dotaci. „Připravujeme modernizaci kuchyně a zázemí v restauraci Peřeje,“ doplnil Houška. Lázeňský dům sice poskytuje procedury, ale Všeobecná zdravotní pojišťovna je dosud nehradí.

Klášterečtí se od roku 1993 pokoušejí navázat na tradici lázeňství. To sice nikdy nedosáhlo věhlasu nedalekých Karlových Varů, bylo ale prosperujícím odvětvím - od objevu léčivého pramene Evženie v roce 1883 až do poloviny minulého století.

Zdejší prameny jsou vhodné zejména k léčbě poruch zažívacího ústrojí, metabolismu a srdečně-cévních onemocnění.

Jsou tu tři. Prvním je minerálka Eugenie, kterou objevil zemědělec Josef Fickerta. Druhý léčivý zdroj je známý od roku 1897 jako Městský pramen. Při novodobé obnově lázní našli místní lidé i třetí. Jmenuje se Klášterecký.