Psal se rok 1997 a lidé se těšili na prázdniny a dovolené. V předvečer svátku věrozvěstů Cyrila a Metoděje však začalo na severní Moravě a ve Slezsku nebývale vydatně pršet.
Příčinou povodní v roce 1997 byla tlaková níže, která se nad Moravu a Polsko posouvala směrem od severní Itálie. Prudký liják trval čtyři dny a pět nocí. Voda z řeky Ostravice pustošila město i okolní vesnice. Našli se ale i tací, kteří velké vody využili k dobrodružství. A někteří na svou odvahu doplatili životem.
„Pět lidí si zhotovilo provizorní člun z traktorových duší a u jezu nedaleko nového hřiště zkoušeli na tomto chatrném plavidle projíždět po řece. Člun se s nimi ale převrhnul,“ informoval tehdy důstojník Hasičského záchranného sboru ve Frýdku-Místku Ivo Šrom.
Čtyři hazardéři se zachránili, pátý zmizel ve vlnách. Na místo se okamžitě dostavili hasiči i potápěči. Přes veškeré nasazení hasiči našli mrtvé tělo až po několika hodinách.
Obětí povodní se stal i asi padesátiletý muž, jehož mrtvolu vytáhli z řeky Ostravice blízko Víceúčelové sportovní haly ve Frýdku-Místku hasiči ve středu 9. července. Podle zanedbaného zevnějšku, špinavého oblečení a vyhublé postavy policisté usuzovali, že jde o bezdomovce.
Ze svých břehů se vylily řeky a potoky Ondřejnice, Lubiny, Ostravice, Olešné, Morávky a dalších. Na řekách Ondřejnice, Ostravice a Olešná byl vyhlášen třetí stupeň povodňové aktivity.
Ve Frýdlantu dosáhla voda až k náměstí a ohrozila padesát rodinných domků v Kamenci.
Lidé prožívali příběh rodiny Gorčicových z Ostravy, kteří trávili prázdniny na chatě v Krásné.
Rodiče se dvěma malými dětmi utekli z chaty jen pár vteřin předtím, než jejich obydlí smetla obrovská lavina svahu Kyčery, a to o třicet metrů dál. Auto, které stálo vedle, pohřbila dvoumetrová vrstva zeminy a kamení.
Nejhorší povodeň byla v roce 1880
Podle historika Jaromíra Poláška byla jednou z nejstrašlivějších povodní, kterou zaznamenaly kroniky, ta, k níž došlo v srpnu 1880. „Ve čtvrtek 5. srpna časně ráno hladina Ostravice výrazně stoupla. Značně prořídlé beskydské lesy, které vykáceli pro potřeby železářské výroby, nestačily zadržet vodní přívaly. Ostravice se vylila ze břehů a zaplavila novou železniční trať,“ uvedl Polášek. Ve Frýdku voda pohltila část Zámecké obce pod zámkem v místě dnešního ředitelství Slezanu. Zcela pod vodou se ocitla pilnikárna, cesta do Lískovce byla neprůjezdná a voda tekla i do provozů v Karlově huti a zastavila výrobu.
„Ve dvoře likérky Hermana Löwa na Koloredově bylo osm stop vody, což je přibližně dva metry a čtyřicet centimetrů. Z Koloredova řeka odnesla celé dřevěné chalupy, k mostu přes Ostravici se nedalo přejet ani na koni,“ doplnil Polášek.
V Frýdku-Místku tehdy zahynulo devět lidí. Na střechu kapličky svaté Barbory u koloredovského mostu vylezli občané Nytra a Piha, které později příval smetl i se střechou. Oba utonuli na sviadnovském splavu. Dalších sedm lidí zahynulo při zřícení místecké střelnice.
O čtyři roky později přišla další zničující povodeň, která znovu poškodila dřevěný most u příjezdu od Místku k frýdeckému vlakovému nádraží.
Těsně před druhou světovou válkou, v roce 1936, se do města přivalila velká voda znovu.
„Velká voda přišla po několikadenním lijáku, nejhorší situace byla kolem 9. června. Řeka zaplavila velkou část Místku a předměstí Frýdku,“ popsal pamětník Jan Škarabella.
Voda se valila sadem Bedřicha Smetany a tekla i po Palackého třídě. Pod vodou zmizela železniční trať pod zámkem. V ulici Na Poříčí bylo vážně poškozeno několik domů. Pod vodou se ocitly i pilnikárna a mostárna. Prozatím poslední velká voda přitekla do ulic města na řece loni.
