Město v roce 2050? Víc obchodů a chudáků bez peněz
Sídliště Slezská plné chudých lidí bez peněz, práce a perspektivy. Pouliční gangy, tlupy bezdomovců žijících ze zbytků, chudobince i exkluzivní hotely pro staré a jednočlenné domácnosti. Resorty pod Beskydami, ve kterých budou žít v blahobytu bohatí Ostravané, zatímco chudí starousedlíci se na ně přes hradby plotů s ostnatými dráty ani nepodívají. I tak vidí možnou budoucnost Frýdecko-Místecka sociologové Lubor Tvrdý a Jan Keller, které Sedmička oslovila s otázkou, jak bude vypadat město za čtyřicet let. Shodli se, že odhadnout vývoj tak daleko dopředu je nemožné. Nikdo totiž neví, co všechno se může stát. A nabízejí se různé katastrofy i převratné objevy.
Třetina starých lidí
Pokud však nenastane nic zvláštního, existuje jedna jistota. Lubor Tvrdý z ostravského Centra pro rozvoj obcí a regionů říká, že v roce 2050 bude v Moravskoslezském kraji více než třicet procent lidí nad pětašedesát let. „Nyní je to kolem sedmnácti procent,“ říká Tvrdý. Na jednoho člověka v produktivním věku připadne jeden důchodce.
Bude pokračovat trend ubývání lidí ve městě. Mladí lidé budou odcházet studovat a pracovat do jiných měst. Přibude však i bohatých kolem čtyřiceti let ve vesnicích pod Beskydami, které jsou vzdálené do hodiny jízdy autem od krajského města. „V Ostravě je už nyní třetina všech pracovních míst kraje, ale obyvatele město ztrácí. Úspěšní Ostravané se ve velkém stěhují právě na Frýdecko-Místecko. Obzvláště do Čeladné, Palkovic, Ostravice a dalších obcí. Kromě toho, že v Beskydech je hezká příroda, je výhodou dobrá silnice,“ říká Tvrdý.
Podle Kellera tato „snobárna“, jak říká, bude pokračovat. „Kdo z Ostravy vydělává, postaví si domek někde u Frýdku-Místku. Jde za lepším vzduchem, ten je přitom stejně špatný jako v Ostravě a úspěšní Ostravané ho ještě zhoršují tím, že pendlují auty tam a zpátky,“ říká Keller. Odhaduje, že v důsledku ropné krize jednou zaplatí za ježdění mezi prací a bydlením skoro tolik, co vydělají. „Pokud nebudeme jezdit ve dne na sluneční svit a po setmění na měsíční,“ směje se Keller.
Podle Tvrdého by mohlo přibývat rodinných firem, které budou nabízet přistěhovalcům služby všeho druhu. „Mohlo by se dařit také ekologickým farmám, které budou prodávat bio produkty,“ odhaduje sociolog. Otázkou však je, jestli ještě zůstane nějaká orná půda. Podle Tvrdého Frýdku-Místku nezbývá, než vsadit na jedinou výhodu této oblasti. A sice na skvělé podmínky pro rekreaci.
Přestárlost obyvatelstva může mít několik efektů. „Důchodců bude moc. A agresivita vůči starým poroste. Všichni staří lidé taky nebudou mít peníze na domovy důchodců. Některé rodiny se možná kvůli tomu semknou a o babičky a dědy se postarají samy,“ přemýšlí Tvrdý.
Obchvat a Polárka
Když se Sedmička ptala tří lidí z vedení města, jak konkrétně by se mohl změnit vzhled města, dozvěděla se tři věci. Lidé se dočkají obchvatu, současnou zimní halu nahradí nový stadion Polárka a ve městě přibude třetí most. „Obchvat města jistě bude hotový a bude možná před generální rekonstrukcí,“ odhaduje náměstek primátora Dalibor Hrabec.
Jeho kolega Michal Pobucký věří, že bude stát nová hala Polárka. „Je reálné, že ji postavíme ještě v tomto volebním období. Starou zbouráme poté, co postavíme novou,“ říká Pobucký. Podle něho bude Polárka i za čtyřicet let funkční a v dobrém stavu.
Radní a senátorka Eva Richtrová je přesvědčena, že se město neobejde bez třetího mostu. „Ani jeden ze dvou současných mostů není v dobrém stavu. Museli bychom létat na koštěti, abychom se bez dalšího mostu obešli,“ říká senátorka.
Asi nejzásadnější událost, která město v budoucnu čeká, je stavba obchvatu. Někteří lidé, kterých se Sedmička ptala, si myslí, že nebude stát ani v roce 2050. „Určitě to zase odloží,“ říká Jiří Pělucha. Petr Salamon, jeden z aktivistů, kteří prosazují severní variantu obchvatu, věří, že politici nakonec sami uznají, že jižní varianta je nesmysl a odsouhlasí severní. „Až bude stát, tak bude hlavní tah městem prázdný. Na okrajích města budou záchytná parkoviště pro lidi přijíždějící do města. Z nich by jezdily autobusy do centra. Jízda by byla zadarmo a Frýdkem-Místkem by mohly jezdit i tramvaje,“ říká Salamon. Věří, že i v létě roku 2050 bude Sweetsen fest.
Fantazie obyvatel
Prognózy odborníků vycházejí z výpočtů a zkušeností. Sedmička se ale zeptala i několika desítek lidí, jak si lidé představují Frýdek-Místek za čtyřicet let. A mnozí, včetně náměstka Hrabce, začali fantazírovat. „Kdybych měl říct, jaký Frýdek-Místek v roce 2050 by se mi líbil, řekl bych, že by nad ním létala vznášedla a obchvat by ztratil svůj smysl. Jeho nadúrovňové úseky bychom strhli, podúrovňové nechali zaplavit vodou, aby sloužily jako areál vodních sportů s názvem Jižní kanál,“ přemýšlí o roku 2050 Hrabec. A jak budou lidé bydlet? „Nemovitosti by definitivně vyšly z módy a mobilní bydlení by se stalo samozřejmostí. Pouze nejchudší z nejchudších, kteří by neměli peníze, by jen sledovali z oken svých neprodejných domů pravidelné migrace šťastnějších lidí, kteří i se svými příbytky směřují chvíli za sluncem a chvíli za sněhem,“ fantazíruje Hrabec.
Podle Petra Maliny by měly ve městě konečně vyrůst mrakodrapy a přibýt obrovské parkovací domy. Dále odhaduje, že do města budou vjíždět auta jen omezeně, z brownfields vznikne podnikatelský inkubátor nebo centrum umění. Muslimové tu postaví minimálně dvě mešity.
„Město se úzce propojí s Ostravou,“ říká Malina. Všichni prý budeme litovat, že město prodalo pozemek, na kterém stojí zimní stadion. „Bude složité zbourat obchodní dům, tak si na něj zvykneme. Kaufland zkrachuje a bude se v něm parkovat,“ přemýšlí Malina.
Odhaduje, že přehrady Olešná a Baška budou mít lepší vodu. „Město je vyčistí a vzniknou z nich sportovní koupaliště,“ dodává Malina a na závěr zavtipkoval, že je taky možné, že přiletí další meteorit a nastoupí tu inteligentnější civilizace. Podle Ondřeje Závorky vše záleží na tom, kdy se do sebe pustí Amerika, Čína a Rusko. „Pak už nebude co řešit ani ve Frýdku-Místku,“ říká.
