Michal vede Martina. Jako zamlada | E15.cz

Michal vede Martina. Jako zamlada

Roman Stupka

Sdílet na Facebook Messenger Sdílet na LinkedIn
Hokejovou osobnost Michala Straky formovalo sto kliků denně i polibek od Tichonova. Nyní své zkušenosti předává hokejistům Plzně.

Kdo zadá do internetového vyhledávače jméno Michal Straka, objeví se mu jen základní informace: Michal Straka, bratr hokejisty Martina. A nic víc. Sám Michal Straka se tomu jen usmívá.

Vůbec si totiž nepřipadá ve stínu slavného sourozence, který ještě nedávno válel v severoamerické NHL. V české extralize nastřílel víc jak 150 gólů, zahrál si v reprezentaci a štěstí zkoušel v Americe i Rusku. Nyní působí jako asistent hlavního kouče v plzeňském hokejovém týmu, za který nastupuje také jeho úspěšnější bratr Martin.

„Vyrůstali jsme s bráchou spolu a táta na náš sportovní růst pečlivě dohlížel. V létě se hrál fotbal, v zimě hokej. Kromě toho jsme dělali i sto kliků denně a mnohé další cviky,“ říká Michal Straka.

Starší bratr jako vzor

Slavnější bratr Martin je o rok a půl mladší, a tak v dětství viděl ve starším sourozenci vzor. „Pamatuji si, jak mu nešlo bruslit dozadu, pořád padal, až vypadal jako sněhulák. Ale nepovolil, chtěl to umět jako já. Měl hroznou vůli, a to mu zůstalo, proto to asi dotáhl dál,“ přemítá Michal Straka.

Zlom v hokejovém vývoji bratří Straků přišel v devadesátém roce. Tehdy vedení plzeňského klubu z neznámých důvodů rozhodlo, že v A-týmu nemohou hrát oba Strakové. Michalovi připadlo, že bude lepší odejít na vojnu do Tábora. Martin tak dostal šanci v áčku, kterou pevně chytil za pačesy. A po jedné z nejúspěšnějších plzeňských sezon dostal angažmá v kanadsko-americké NHL.

„Od dětství jsme spolu bydleli v jednom pokoji. Najednou byla druhá postel prázdná a já jsem po večerech nemohl s Martinem probírat nejrůznější věci, hokejem počínaje a holkama konče. Byla to krušná doba. Brácha mi prostě chyběl. Rozhodně jsem mu ale nijak nezáviděl,“ říká plzeňský asistent Straka.

V roce 2002 projevil o Michala Straku zájem ruský klub CSKA Moskva, kterému pevnou rukou vládl legendární ruský trenér Viktor Tichonov. „Už na letišti mě bratrsky objal a podle zvyku jsem na obě tváře dostal pusu,“ směje se Michal Straka.

Z Moskvy do Liberce

Když líčí, jak vypadala ruská letní příprava, zase se usmívá. Původně se mu zdálo, že tréninky v Rusku jsou lehčí než v Čechách, ale po dvou měsících zjistil, že jich je nepoměrně víc. „Když mě z klubu vyhodili, fyzicky mi přišlo, že mám za sebou celou sezonu. A ona zatím ještě vůbec nezačala,“ vzpomíná bývalý útočník. Na polibku Viktora Tichonova nakonec vydělali Bílí tygři z Liberce, kam Michal z Ruska zamířil. Stal se hvězdou týmu a posléze i kapitánem.

Oba bratři se nyní zase sešli v jednom klubu. Martin jako prezident a vlastník klubu HC Plzeň 1929 povolal Michala k týmu jako asistenta hlavního trenéra. Takže je jeho zaměstnavatelem, ale na tréninku ho jako hráč musí poslouchat. Jako zamlada. „Dokážeme se do krve pohádat, až si lidé, myslí, že se z duše nenávidíme. Ale vzduch se pročistí a za hodinku už si zase rozumíme,“ říká Michal Straka, který úspěch plzeňských fotbalistů bere jako hozenou rukavici pro hokejový klub. „Samozřejmě, že chceme vyhrát titul, ale to chtějí v extralize všichni,“ přikyvuje starší z bratrů.

A co udělá, když mu hráči připomenou, že sázkové kanceláře před začátkem sezony pasovaly právě Plzeň do role hlavního favorita na titul? Jen se tiše usmívá.

Autor: Roman Stupka

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Video