Minus 42,2 stupně. Mrzly stromy i zvěř | E15.cz

Minus 42,2 stupně. Mrzly stromy i zvěř

Jan Schinko

Jaroslav Maňák naměřil v roce 1929 nejnižší teplotu na území Československa. Rekord z Litvínovic u Českých Budějovic zatím žádná zima nepřekonala.

Byla tuhá zima. Profesor Jaroslav Maňák zapsal 11. února 1929 na meteorologické stanici ve Stecherově mlýně do protokolu teplotu minus 42,2 stupně Celsia. Určitě netušil, že to bude (a stále je) nejnižší naměřená teplota či největší mráz na území České republiky. Rekord platil i pro Slovensko a podkarpatskou oblast.
Jaroslav Maňák převzal meteorologickou stanici, která byla součástí sítě Státního ústavu meteorologického, v roce 1920 od Franze Weydeho. Ten měl stanici v rámci Ústředního ústavu pro meteorologii a zemský magnetismus ve svém domě ve Skuherského ulici č. 21 (dnes č. 17).

Maňák jezdil na kole

Jaroslav Maňák měl s obsluhou stanice v soukromém domě ve Skuherského problémy, proto ji v polovině roku 1921 přestěhoval do Stecherova mlýna u Litvínovic. Stálé bydliště měl ve Stecherově domě v Divadelní ulici a do mlýna za Budějovice jezdil zapisovat teplotu, srážky a vítr každý den na kole.
Nejspíše jel na kole i toho dne, kdy bylo 42,2 stupně pod nulou. Hlavní stanice stála na tehdejší květinové zahradě, dnes je tam trávník. Osmadvacet metrů od budovy mlýna a pět metrů od náhonu. Srážkoměr a větroměr stály u zeleninové zahrádky.

Nepoužitelný teploměr

S naměřením teploty měl Maňák toho dne technický problém. Ráno kolem sedmé hodiny klesla teplota pod minus 39 stupně. To je hranice, kdy tuhne rtuť. Prvně, co měřil, byl rtuťový teploměr nepoužitelný.
Stejně tak druhý kontrolní teploměr. Musel proto vzít lihový teploměr, který ukázal minus 41,2 °C, přičemž lihový sloupec dále pomalu klesal a asi v osm hodin se zastavil na minus 42,2 °C.
Ve stejný den se na Slovensku v kotlinách vyskytly podobné arktické mrazy. Největší zima byla v obci Víglaš – Pstruša pod pohořím Polany v okrese Zvolen. Bylo to 41,0 stupně pod nulou.
Mráz otřásal celými Čechami. Na Malši v Budějovicích měřil led nejméně osmdesát centimetrů. Mrazem a hladem zahynulo tuto zimu podle odhadů osmdesát procent koroptví, pětadvacet procent zajíců a padesát procent vysoké zvěře. V jižních Čechách zmrzly asi dvě třetiny ovocných stromů. Zima na přelomu let 1928 a 1929 byla dlouhá. Ještě 7. dubna 1929 odborníci naměřili minus 12,2 stupně. Zase léto 1929 bylo neobyčejně teplé. Tropický den se vyskytl i 4. října 1929. Kdyby meteorologická stanice zůstala ve Skuherského ulici, asi by vlivem městského mikroklimatu rekord nepadl. Lze však odhadnout, že mrazové jazyky, které „lezly“ do Českobudějovické kotliny, by se ve Stecherově mlýně nezastavily, ale pokračovaly by po proudu Vltavy a ještě větší třeskutý mráz by se koncentroval na soutoku Vltavy a Malše. Jenže na soutoku nikdo neměřil.
Tehdy mezi lidmi kolovalo, že na českobudějovickém nádraží měli minus 43 °C a ve Vodňanech údajně někdo viděl i minus 43,5, ale není to prokazatelné.

Rekord ve třech bodech

1. Nejnižší teplotu naměřil Jaroslav Maňák u Stecherova mlýna.
2. Rekord minus 42,2 stupně platil pro celé Československo.
3. Podle některých informací byla větší zima ve Vodňanech, důkazy ale chybí.

Autor: Jan Schinko
 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!