Zatím jsou tu klidné dvorky a zahrady. Po průchodu domy v budějovické Jeronýmově ulici se dostanete z rušné třídy do světa ticha. Lékař Ladislav Dolanský, majitel domu číslo 44, se bojí, že takový stav dlouho nevydrží. Za jeho plotem začne příští rok růst palác s parkovištěm na střeše. Budou v něm atrakce pro volný čas.
„Tady má stát akvárium se žralokem,“ ukazuje muž za nedodělaný plot. Ten je pozůstatkem sporu s investorem centra, který už vykoupil tři hektary pozemků. Zatímco u Dolanských přechází dům v zázemí se stromy a posezením, dál pokračuje chaos. Firma chce Černého pelikána stavět na místě plném ošklivých přístavků, bývalých jatek a sodovkárny.
Dolanský míní, že nepořádek vznikl za socialismu. A také po roce 1989 kdy nikdo dlouho nevěděl, komu co patří. Příkladem je zdevastovaná zahrada za domem budějovické rodiny Hajíčků v ulici Štítného.
Auta zaparkují na střeše
Objekt z roku 1932 pamatoval na parčík s fontánkami. Stavbu ve stylu art deco chtěl investor zbořit, ale po nátlaku Klubu přátel Českých Budějovic zůstala jako památka. Usadí se tu manažeři Černého pelikána. Lidé bydlící kolem začínajícího staveniště nechápou, proč zrovna tady musí trčet kolos ze skla a betonu.
Kryštof Kratochvíl se nikdy nesmíří s tím, že se bude z oken dívat na parkoviště na střeše Černého pelikána. S kapacitou 244 aut. „Podle územního plánu tu může stát jen čtyřpodlažní budova. Stavební úřad tvrdí, že parkoviště není pátým patrem. Bude tu smog, děti nepřejdou Rudolfovskou ulici, ze které mají auta najíždět na střechu,“ říká Kratochvíl.
Stejně jako sousedé chce žít v duchu Vídeňského předměstí. Jeho architekti tu před dvěma sty lety projektovali bytovou zástavbu s vnitřními zahradami. Přejí si dnešní obyvatelé moc, když zábavu a obchody tu zajišťují další blízké domy?
Oponentům Černého pelikána dává za pravdu Athénská charta Evropské rady urbanistů. České Budějovice budou podle nich výjimkou. „Územní plánování má rozvíjet stavební tradice, chránit kulturní dědictví, zelené plochy, snižovat škodliviny,“ píše se v chartě.
