Do městské knihovny již za rok nebudou čtenáři mířit na Velké náměstí, kam byli zvyklí chodit desítky let. Historickou budovu vymění za moderní prostory někdejší továrny ve Wonkově ulici. A bude to velká změna po všech stránkách.
Na návštěvníky knihovny čekají otevřené prostory, mnohonásobně více knih bez čekání na dovoz ze skladů, moderní zázemí či úplně nové dětské oddělení. Do budovy se sestěhuje ústřední sídlo i zvuková knihovna v Tomkově ulici a pobočky na Eliščině nábřeží, v Labské kotlině a na Pražském Předměstí. Minulostí se stane dovoz knih ze skladů ve Starých Nechanicích a Dolním Přímu.
„Těšíme se na veliký prostor, kde bude k výběru čtyřicet tisíc titulů. Dnes jsou v půjčovně pro dospělé čtenáře v Tomkově ulici ve volném výběru pouhé tři tisícovky knih. Do Vertexu přesuneme veškerý knižní fond. Lhůta dodání dokumentů se zkrátí z několika dnů na několik minut,“ přiblížila ředitelka knihovny Lenka Václavíková Antošová.
Nejvíce se těší na to, že po šestnácti letech bude mít knihovna opět dětské oddělení. „Po celou dobu nakupujeme dětské knihy na sklad. Tento fond bude základem fondu dětského oddělení v nové budově. Těším se také na to, že již nebudeme mít žádné sklady mimo budovu. Odpadne tak dvakrát týdně dovážení knih ze záložního skladu,“ řekla Václavíková Antošová.
Beton, trubky a kabely
Zcela nové pojetí prostor knihovny bude pro čtenáře velkou změnou, která jistě vyvolá diskuse. Zboří totiž zažité představy. „Čtenáři i knihovníci si budou muset zvyknout na beton, trubky a kabely. Oproti freskám a mramoru v neobarokní budově, kde sídlí knihovna dnes, je továrna přece jen rozdíl,“ uvedla Václavíková Antošová.
Autorem nové podoby knihovny je architekt a herec David Vávra. „Objekt Vertexu se k revitalizaci náramně hodí. Jde o volný sloupový systém nezatížený příčkami, takže se tam velmi snadno vepíše nová náplň. Navíc je továrna konstrukčně elegantní a má v sobě kus poezie. Byla to poctivá práce, a přestože je budova industriální, má svoji kvalitu,“ řekl pro hradeckou Sedmičku Vávra.
Přestavba továrny přijde zhruba na dvě stě milionů korun. Architekt Vávra zanechá v budově řadu charakteristických autorských stop. Mezi nejvýraznějšími bude plastika velryby coby symbolu moudrosti na rozlehlé střeše, která by měla být přístupná čtenářům. Dalším specifikem je schodišťová šachta připomínající hřbet knihy. „Je to taková výtvarná rozmařilost. Velryba v Zahradě od Jiřího Trnky představuje moudrost. Přečetla všechny časopisy a všechno ví, takže symbolizuje moudrost, kterou člověk získá prostřednictvím knih a časopisů. Mělo by jít o drátěnou konstrukci porostlou zelení, tedy o něco mezi zeleným objektem a instalací,“ uvedl Vávra.
Čtení na střeše
Knihovna bude podle Vávry výjimečná v mnoha ohledech. „Je krásná v tom, že má luxus volného prostoru. Zároveň bude mít přidané hodnoty, jako je literární kavárna, klub pro besedy, čtení nebo komorní hudbu. Nejkrásnější na knihovně však podle mne bude obrovská terasa na střeše, která zabírá půdorys celého jednoho patra. Bude to místo, kde člověk může být s knihou. A být s knihou v krásném prostředí není až tak běžné,“ uvedl architekt.
Zatímco rozlehlá střecha může být předností pro čtenáře nebo veřejnost sledující architekturu, vedení knihovny dělá vrásky na čele. „Nedovedu si představit, jak budeme v zimě odklízet sníh. Zvlášť, když ho napadne hodně,“ podotkla pragmaticky ředitelka Václavíková Antošová.
Změny v půlce roku
Nová městská knihovna se otevře 12. září příštího roku. Lidé si prohlédnou bývalou továrnu už po dva dny předem při zvláštních dnech otevřených dveří.
Změny, které se stěhováním souvisí, nastanou již v polovině příštího roku, kdy se definitivně uzavřou pobočky v Labské kotlině, na Pražském Předměstí a na Eliščině nábřeží. Od 1. července až do 12. září 2012 bude také zavřená ústřední půjčovna v Tomkově ulici včetně všech jejích součástí. „Půjčovna, informační středisko i zvuková knihovna pro nevidomé budou v této době fungovat pouze jako zásilková služba,“ upřesnila Václavíková Antošová.
Spolupráce s univerzitou
Změnám předchází také navázání oficiální spolupráce mezi městskou knihovnou a Univerzitou Hradec Králové. Knihovna se před několika dny stala metodickým pracovištěm katedry českého jazyka a literatury. Vysokoškoláci budou mít možnost uskutečňovat projekty spojené se studiem, z velké části zaměřené na čtenářskou gramotnost, a v praxi se seznámí s provozem knihovny.
Bez bariér
Do současných prostor knihovny se jen těžko dostávají vozíčkáři. To se v nové budově změní. „Kromě toho, že budeme mít vše pod jednou střechou a soustředíme na jedno místo všechna oddělení výpůjčních služeb, dětskou hernu, kavárnu, výstavní prostor či knihařskou dílnu, považuji za největší přínos bezbariérovost nové knihovny. Díky tomu můžeme po přestěhování poskytovat daleko více služeb pro zdravotně postižené,“ říká Václavíková Antošová.
Celkový fond hradecké městské knihovny zahrnuje šest set tisíc knih.
Historie knihovny
1894- v městském rozpočtu byl poprvé zařazen příspěvek na knihovnu, začalo budování knižního fondu
1896 - otevření pro veřejnost v domě za katedrálou svatého Ducha
1899 - stěhování na Velké náměstí, zahájení provozu Palackého čítárny
1923 - stěhování do domu U Špuláků na Velkém náměstí
1939 - stěhování do budovy v Tomkově ulici, kde sídlí dodnes 1942 - knihovny obcí právě připojených k Hradci Králové se stávají pobočkami městské knihovny
1948-1952 - vyřazeno téměř deset tisíc knih zakázaných autorů
80. léta - generální oprava ústřední budovy, vznik hudebního oddělení s poslechovým studiem
1991 - vznik zvukové knihovny pro nevidomé
2012 - stěhování do bývalé továrny Vertex ve Wonkově ulici
