Místo před koncem
Hospic. Slovo, o jehož významu mnoho lidí nemá ani ponětí.
Přesto to je a pro některé z nás bude velmi důležitá instituce. A když ne důležitá, tak určitě ta poslední, s níž se na své pozemské pouti seznámíme. Živý dovnitř, mrtvý ven. Dostávají se sem pacienti, u nichž je léčba neúspěšná, a tlumí se projevy nemoci, které je až na práh smrti dovedly. Samozřejmě, že zde musí pracovat zdravotnický personál, který se stará o to, aby odchod z tohoto světa byl důstojný. Plní také další roli. Roli, kterou by měli plnit ti nejbližší. Aby člověk ze světa neodcházel sám. Míra lidskosti, kterou musí lékaři a zdravotní sestry tváří v tvář smrti projevit, je nezměřitelná. Jedním z těch obdivuhodných lidí je i Sestra roku Bronislava Husovská. Děkujeme.
