Jak se umístily země Blízkého východu, které na těžbě ropy vyrostly?
Který stát z Jižní Ameriky se dostal do TOP 10?
Po zásahu americké armády ve Venezuele se rozvířila debata o zásobách ropy v této jihoamerické zemi. V těžbě ropy je Venezuela dlouhodobě za svým potenciálem. Kdo naopak těží ropy nejvíce na světě? Odpovídají data za rok 2024. Údaje jsou přepočtené na spotřebu energie v TWh.
10. Kuvajt
Produkce: 1521 TWh
Kuvajt se dlouhodobě udržuje kolem desátého místa na světě mezi producenty ropy. Těžba tvoří páteř hospodářství díky rozsáhlým nalezištím na pevnině i v pobřežních oblastech Perského zálivu. Díky nízkým těžebním nákladům patří kuvajtská ropa k nejkonkurenceschopnějším na světových trzích. Energetický sektor zároveň generuje podstatnou část příjmů a financuje sociální systém i veřejné investice.
Země patří do ropné organizace OPEC. Kuvajt se sice nachází v geopoliticky citlivém regionu, ale na rozdíl od některých sousedů těží z relativní politické stability a silných vztahů se západními partnery. Do budoucna se očekává spíše udržování než výrazné navyšování produkce, a to s ohledem na kvóty OPEC i dlouhodobé trendy energetické transformace.
9. Spojené arabské emiráty
Produkce: 2090 TWh
Dalším významným producentem ropy z Blízkého východu jsou Spojené arabské emiráty. Na těžbu se soustředí především emirát Abú Dhabí, kde jsou rozsáhlá ložiska jak na pevnině, tak při pobřeží. Stejně jako u Kuvajtu představují příjmy z ropy zásadní pilíř státních příjmů, i když jejich význam v ekonomice postupně klesá.
SAE mají úzké vazby jak na západní, tak na asijské spojence, což posiluje jejich postavení na globálním trhu.
8. Brazílie
Produkce: 2118 TWh
Možná malým překvapením v tomto žebříčku může být Brazílie, která se do první desítky producentů dostala v posledních letech. Těžbu zaměřuje převážně na hlubokomořská ložiska u svého pobřeží Atlantiku. Tato ložiska se vyznačují vysokou kvalitou ropy a relativně vysokou produktivitou, i když jsou technologicky náročná a jejich těžba vyžadovala velké investice
Ropa hraje důležitou roli v brazilské energetické bilanci i exportu, přestože Brazílie má díky vodním elektrárnám a biopalivům relativně diverzifikovaný energetický mix. Na rozdíl od většiny států země není členem organizace OPEC.
7. Čína
Produkce: 2476 TWh
Do první desítky se vešla také Čína navzdory tomu, že má oproti dalším státům v tomto žebříčku o poznání menší zásoby. Produkce ropy má pro Čínu především strategický význam, protože přispívá k částečnému pokrytí domácí poptávky. Čína je zároveň největším dovozcem ropy na světě. Přestože domácí těžba nedokáže uspokojit potřeby rychle rostoucí ekonomiky, zůstává důležitým pilířem energetické bezpečnosti a snižování závislosti na zahraničních dodávkách.
Čínská ropná politika je silně řízena státem a klíčovou roli v ní hrají velké státní společnosti, které kombinují domácí těžbu s rozsáhlými zahraničními investicemi. Geopoliticky je Čína vystavena rizikům spojeným s dovozem ropy, zejména z Blízkého východu a přes strategické námořní trasy. Současně však Čína intenzivně investuje do alternativních zdrojů energie a elektromobility, což může v dlouhodobém horizontu postupně zmírňovat tlak na další rozšiřování domácí ropné produkce.
6. Irák
Produkce: 2508 TWh
Irák má páté největší prokázané zásoby ropy na světě, což z něj potenciálně dělá dalšího silného hráče v tomto sektoru. Těžbu ale dlouhodobě ovlivňují politická nestabilita a bezpečnostní rizika. Irák je členem OPEC a jeho produkce je formálně regulována dohodnutými limity. Jejich dodržování je ale často předmětem sporů.
Příjmy z ropy hrají v zemi velkou roli a podílejí se na financování veřejných služeb i na obnově infrastruktury. Na druhou stranu ale závislost Iráku na příjmech z ropy činí zemi mimořádně závislou na cenových výkyvech a do budoucna představuje velkou výzvu pro udržitelný ekonomický rozvoj.
Těžba ropy. | Zdroj: Profimedia5. Írán
Produkce: 2727 TWh
Mezi největší producenty dlouhodobě patří také Írán. Ropný sektor představuje klíčový pilíř tamní ekonomiky a tradičně zajišťuje významnou část exportních příjmů. Potenciál těžby je přitom výrazně vyšší, než jaký odpovídá aktuálním produkčním objemům, protože Írán má i třetí největší zásoby na světě.
Rozvoj íránské produkce je každopádně ovlivňován mezinárodními sankcemi, které omezují přístup země k zahraničním investicím i moderním technologiím. Také Írán je členem organizace OPEC. Jeho těžba ale často neodpovídá teoretickým limitům právě kvůli sankčním omezením a problémům s exportní logistikou.
Ropovod v Kanadě. | Zdroj: Profimedia4. Kanada
Produkce: 3372 TWh
Čtvrtou zemí v tomto pořadí je Kanada. Ta se v těžbě ropy liší tím, že surovinu získává z takzvaných ropných písků. Tato těžba je nejen technologicky, ale také klimaticky velmi náročná a oproti jiným způsobům i relativně nákladná. Na druhou stranu umožňuje stabilní produkci, a navíc se Kanada může opřít o velké zásoby.
Kanadský ropný sektor je také výrazně ovlivněn regulacemi, veřejnou debatou o klimatických změnách a omezenou kapacitou exportní infrastruktury, zejména ropovodů. Přestože Kanada není členem OPEC, její produkce je citlivá na globální cenové cykly a také na poptávku ve Spojených státech.
3. Saúdská Arábie
Produkce: 5933 TWh
Klíčovým hráčem na Blízkém východě je Saúdská Arábie. Ta dlouhodobě patří nejen k největším producentům ropy, ale také zároveň k zemím s největšími zásobami. Země má k dispozici rozsáhlá ložiska na pevnině, což jí umožňuje efektivní těžbu s přijatelnými náklady. Příjmy z ropného sektoru tvoří základní část rozpočtu. Díky schopnostem rychle snižovat nebo zvyšovat těžbu navíc země není tak náchylná na cenové výkyvy.
Saúdská Arábie je zároveň vůdčím členem OPEC a spolu s dalšími významně ovlivňuje globální cenotvorbu ropy prostřednictvím produkčních limitů. Do budoucna se očekává, že země bude nadále využívat svou produkční kapacitu jako geopolitický nástroj. Na druhou stranu se Saúdové snaží závislost na ropě snižovat diverzifikací ekonomiky, například rozvojem turismu.
2. Rusko
Produkce: 6122 TWh
Rusko bylo dlouhodobě klíčovým dodavatelem ropy pro evropské země, ale v posledních letech se kvůli mezinárodním sankcím zaměřuje čím dál více na Asii. Ropu země čerpá z výrazných zásob na západní Sibiři a v poslední době rozjíždí i nové projekty v arktických oblastech.
Mezinárodní sankce, které se rozšířily zejména po ruské invazi na Ukrajinu, ale prodej ropy komplikují. I tak ale Rusko díky příjmům z ropy dokázalo se sankcemi přežít a válku na Ukrajině díky nim udržuje už čtvrtým rokem. I proto Spojené státy americké v čele s Donaldem Trumpem tlačí na snižování cen za barel, díky čemuž by Rusku mohla vypadnout část příjmů.
Těžba ropy v Kalifornii. | Zdroj: Profimedia1. USA
Produkce: 9977 TWh
Nejvíce ropy stabilně každý rok vytěží Spojené státy americké. Ropa hraje významnou roli jak v domácí energetické bilanci, tak v zahraničním obchodě, přičemž Spojené státy se z tradičního dovozce staly jedním z největších světových exportérů ropy a ropných produktů. Stalo se tak díky využití nových technologií, které dokázaly vytěžit více ropy z už objevených, dříve netěžitelných ložisek.
Na rozdíl od většiny ostatních hlavních producentů nejsou Spojené státy členem OPEC a jejich produkce je určována především tržními mechanismy a investičním chováním soukromých firem. Geopoliticky velká domácí produkce posiluje energetickou bezpečnost USA a rozšiřuje jejich manévrovací prostor v zahraniční politice, zejména ve vztahu k zemím na Blízkém východě a k Rusku.
